Že jeptišky jsou svaté a beze hříchů? Většina ano, ale ta stopující, které jsem na silnici zastavil, zas tak svatá nebyla. Jel jsem takhle jednou ze služební cesty domů. Ten den šíleně pršelo. Byl jsem promoklý a těšil jsem se domů do horké vany. U silnice jsem si všiml jeptišky s kufrem, jak stopuje auta. Zřejmě jí ujel autobus, jinak nevím, jak bych si to měl vysvětlit. Bylo mi ji líto a tak jsem ji zastavil.
“Dobrý den. Mohl byste mě zavést domů?”
“Jistě. Ale musíte mi říct adresu. Tak si nastupte.”
Byla celá promočená, ale mlaďounká a velice krásná v obličeji. Postavu jsem si kloudně neprohlédnul, jelikož na sobě měla ten jejich hábit.
“Tak kam to bude?” Zeptal jsem se, když si nastoupila.
“Zámecká.” Odpověděla.
“A co že tu tak stopujete?”
“Noo, víte. Ujel mi autobus a šla jsem pěšky. Bohužel začalo hrozně pršet. “
“Aha. Tak to pak chápu, jste úplně promoklá.”
“Mám v kufru nějaké věci na převlečení. Mohl byste prosím zastavit?” Poprosila mě.
Zarazil jsem se, že se chce převlékat v autě a hlavně před cizím člověkem. No, ale budiž. Doufám, že pod tím vším oblečením se z ní nevyklube nějaký sud.
“Jistě.” Odpověděl jsem.
A zastavil jsem u sjezdu ze silnice. Vystoupila z auta a šla k zadnímu sedadlu, na kterém měla kufřík. Zabouchla za sebou dveře. Sundala ze sebe ten hábit. Měla pod ním jen spodní prádlo. Takové to černé krajkované, co jsem tak viděl ve zpětném zrcátku. Měla štíhlou postavu a krásné, dlouhé blonďaté vlasy a plná velká prsa. Vypadala úchvatně.
“Co na mě tak civíte? Jste strašně nenápadnej. Víte to?”
Překvapilo mě jak na mě mluvila. Předtím taková spisovná řeč a teď tohle? Každopádně jsem musel být rudý až za ušima.
“Noo, jste moc hezká. Omlouvám se. Nechci, abyste si myslela, že jsem nějaký úchylný nebo tak.” Vykoktal jsem ze sebe.
Oblékla si klasické oblečení. Černé legíny a průsvitné tričko. Na krku měla řetízek s křížkem. Vystoupila. Šla opět na místo spolujezdce.
“Takže ty šmíráku jeden!.” Řekla, když se posadila.
Najednou mi vrazila mi facku. Nejdřív mě to trochu naštvalo, ale pak mi došlo, že mě tím docela vzrušila.
“Tak a teď se svlíkni ty. Taky se podívám.”
Koukal jsem na ní jak na blázna a říkal jsem si, jestli jsem jen špatně neslyšel…
