Přiznám se, že jsem (ani v mládí) nebyl přistižen - slečny jsem si vodil domů, jen když byl prázdný byt (rodiče pracovali do večera) - takže to bylo často.

Evidentně patřím mezi ty šťastnější - štěstí při mě stálo a vždy se mi podařilo vše dokončit dřív, než někdo přišel!

Také těch přistiženímám na kontě hodně:D většinou šlo o mladší sourozence, nebo rodiče:) všichni to naštěstí vzali s klidem a nemělo to žádné nepříjemné dohry:)

Přistižení bylo bohužel opravdu požehnaně - nejspíše mám talent na přitahování podobných situací:D Rodiče, prarodiče, mnohdy i moji partneři - právě ti poslední nebyli nejpříjemnější (což samozřejmě chápu). Od těch bouřlivých do si na to dávám pozor a minimálně se zamykám v pokoji.

no asi zřejmě nejlepší je zamknout byt a klíče nechat v zámku, ja vždy nevím co mám říct a dělat když nás někdo přistihne

taky jsem byli párkrát přistiženi, nejlepší bylo asi když jsem byli na chatě, a já jsem přítelkyni přivedl do orgasmu a v tu chvíli vstoupila nečekaně babička do chaty, chudák skoro dostala infarkt  , museli jsem na výkend odject aby se situaaci uklidnila