Když mi Paní poprvé řekla, že před tréninkem chce vyzkoušet klystýrovou sadu, kterou jsme dostali na recenzi, čekala jsem něco mnohem techničtějšího. Hygiena, příprava, pár poznámek do recenze a hotovo. Ostatně přesně proto jsme ji měli. Při análním tréninku nechceme pokaždé řešit improvizaci ve sprše a tentokrát nás čekala náročnější lekce, takže dávalo smysl vyzkoušet pořádnou závěsnou sadu.
Jenže jsem trochu zapomněla na jednu věc.
Jakmile je u testování Paní, máloco zůstane jen technickou záležitostí.
Nádobku si prohlédla, naplnila ji a místo aby mi ji podala, sama ji zavěsila. Docela vysoko. Pak ustoupila, podívala se na ni a ještě její polohu trochu upravila.
„Výš,“ řekla spíš sama pro sebe.
„Proč?“
Podívala se na mě způsobem, který znamenal, že jsem právě položila otázku, na kterou velmi brzo dostanu praktickou odpověď.
Marek by v tu chvíli začal řešit fyziku. Výškový rozdíl, hydrostatický tlak, regulaci průtoku a jestli by nebylo rozumnější začít opatrněji.
Alice už Paní znala lépe.
Svlékla jsem se a čekala na instrukce.
I příprava je součást tréninku
Na klystýru je zvláštní, jak málo eroticky působí, když ho vidíte zabalený. Hadice, nádobka, koncovky. Skoro zdravotnická pomůcka.
Teprve když stojíte vedle Paní a ona připravuje právě vás, začne mít úplně jiný význam.
Tentokrát nešlo o žádný kostýmek. Neměla jsem růžovou paruku ani velká prsa, která obvykle pomáhají Markovi zmizet a Alici vystoupit dopředu. Byla jsem jednoduše nahá a najednou jsem si připadala paradoxně mnohem zranitelnější než v celé své sissy výbavě.
Paní všechno dělala naprosto věcně. Připravila pomůcku, zkontrolovala hadičku a vysvětlila mi, co ode mě chce.
Právě její věcnost mi lezla do hlavy nejvíc.
Pro ni to nebylo trapné.
Nebyla nervózní.
Byla to prostě další část mého tréninku.
A pokud jsem chtěla pokračovat, patřila k němu i příprava.
„Moc pomalu.“
Nejdřív nechala pracovat samotnou gravitaci.
Byla jsem překvapená, jak moc záleží na tom, kde nádobka visí. Stačilo změnit její výšku a průtok se citelně změnil. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsem si chtěla zapamatovat do recenze.
Paní ale očividně zajímalo něco jiného.
Chvíli mě pozorovala a pak sáhla po nádobce.
„Moc pomalu.“
Vzala ji do ruky.
A zmáčkla.
Okamžitě jsem pochopila, proč se jí tenhle systém líbí.
Nádobka totiž není jen zásobník, který můžete někam zavěsit a nechat pracovat gravitaci. Je dost poddajná na to, aby se dala stisknutím průtok krátkodobě zesílit.
Paní to zjistila velmi rychle.
A samozřejmě ji to začalo bavit.
Já bych si přidávala postupně. Trochu, počkat, zvyknout si a zase trochu. Paní měla nádobku v ruce a mohla přesně sledovat, jak reaguju na každé její stisknutí.
Najednou nebyla regulace na mně.
„V pohodě?“
Přikývla jsem.
Nádobka se v její ruce znovu promáčkla.
Podívala jsem se na ni.
Usmívala se.
„Ty si to užíváš.“
„Testuju.“
„Jasně.“
Další stisknutí.
V tu chvíli mi došlo, že do recenze budeme muset napsat ještě jeden parametr, který výrobce na krabici určitě neuvádí.
Nádobku nedávat do ruky sadistické Paní.
Marek by si to udělal sám
Právě během podobných situací si nejvíc uvědomuju rozdíl mezi Markem a Alicí.
Marek by si klystýr udělal sám. Prakticky, efektivně a pravděpodobně co nejrychleji. Vyčistit, uklidit koupelnu, hotovo.
Alice stála před Paní a čekala, až rozhodne ona.
Byla to pořád hygiena. Nic víc. Jenže právě tím, že jsem jí dovolila rozhodovat i o takhle intimní a obyčejné věci, se z přípravy stala další součást naší dynamiky.
Paní občas nádobku pověsila zpátky a nechala ji pracovat samotnou. Pak ji zase vzala do ruky a trochu jí pomohla. Postupně jsme zjistily, že právě kombinace výšky a lehkého stlačení umožňuje průtok poměrně dobře ovládat.
Já mezitím dostávala praktickou lekci z toho, proč má být člověk při podobné přípravě trpělivý.
Paní dostávala praktickou lekci z toho, jak snadno se dá Alice škádlit obyčejnou plastovou nádobkou.
Obě jsme tedy testovaly velmi svědomitě.
Každá trochu něco jiného.
Teprve potom přišel trénink
Když bylo hotovo, čekala mě ještě sprcha a úklid. Paní mezitím připravovala pomůcky na skutečný anální trénink, kvůli kterému jsme s celou procedurou začaly.
A já si při uklízení uvědomila, že mě samotná příprava překvapila skoro stejně jako některé hračky.
Ne tím, co klystýr dělá. Tam žádné velké překvapení není.
Ale tím, jak rychle dokázala Paní i z obyčejné hygieny udělat součást našeho vztahu.
Když jsem potom přišla za ní, měla už všechno připravené.
„Čistá?“ zeptala se.
„Ano, Paní.“
Prohlédla si mě, jako by kontrolovala výsledek své práce.
Pak ukázala na místo, kde začínaly naše další pomůcky.
„Tak můžeme začít, ty moje anální čubko!“
A já se při pohledu na ně poprvé za celý večer přistihla, že bych možná raději zpátky tu nádobku.
