Venku je krásně, přes okenní žaluzie dopadají na postel teplé paprsky slunce, které se dotýkají obnažené kůže Jitčina zadečku. Její kůže je pevná a na pohled hebká, pod září sluníčka, jako by se třpytila. Postel rozvibruje vyzvánění telefonu. Honza!
H:”Ahoj Jitko, copak děláš?”
J: “Ležím polonahá na posteli a myslím na tebe.”
Honza se do telefonu tiše usmál, i když ho Jitka neviděla, věděla přesně jak se tváří. Ten jeho svůdný úsměv, vždy když si ji prohlížel a ona se na něj usmála. Nikdy nevynechal pohledem jediné místo na jejím těle a ten pohled by ji nesvlékl, ten pohled by roztavil veškeré oblečení, co na sobě měla a jí okamžitě rozpálil do ruda vášní.
H: Jituško, Jituško. Nechceš se jet projet?
J: Jasně že jo, za 30 minut u mě a nenech mě čekat!
Jitka položila telefon, přetočila se na záda a sluníčko ji teď namísto zadečku ozařovalo její neoholený klín, který zastíňovaly růžové průsvitné kalhotky s vyšitými červenými růžičkami. Měla na Honzu strašnou chuť a jediné, na co teď myslela, byly jeho rty, jeho velké, silné, žilnaté ruce a jeho tvrdý penis.
Zavřela oči a rukou si přejela přes tričko až k vystouplým, tvrdým bradavkám, které byly jasným důkazem toho, co se zrovna uvnitř Jitky odehrává. Kdyby nevěděla, že za chvíli bude s Honzou, asi by se zasnila, ale teď se to nehodí, teď ji čeká něco mnohem lepšího….
Jitka vyběhla ze vchodu a před domem stála nastartovaná černá Škoda fabie a v ní Honza. “Tak kam to bude, Jituško?” Zeptal se a z tváře ji odhrnul pár pramínků vlasů. Jitka cítila, jak moc je nadržená a chce Honzu co nejdřív získat. “Pojeďme do lesa, tam budeme sami”, řekla Jitka a přejela rukou Honzovi po kalhotek, až k rozkroku. Věděla, že bude tvrdý a připravený pro Jitku.
Honza zastavil na kraji lesa. Jitka vystoupila a provokativně se protáhla, až ji sukně vyjela tak nahoru, že ji šlo krásně vidět na její růžové průsvitné kalhotky. Honza mlčel a jen si ji prohlížel. Čekala, že se na ni hned vrhne, ale on nic. Šli kousek dál, povídali si a Jitka začala ztrácet trpělivost. Přistoupila k Honzovi a začala ho líbat. Podvolil se, líbání ji slastně oplácel.
Jitka cítila, jak v ní vzrušení narůstá. Sjela svou rukou k jeho rozkroku a chtěla mu rozepnout opasek, aby se mohla dostat blíž. Honza pohotově ruku zastavil, přestal ji líbat a upřeně se na ni díval. Líbilo se mu, jak moc ho chce, ale neměl dnes v plánu dát jí to vše tak jednoduše. “Dnes ne Jituško”, pošeptal ji Honza do ucha.
Jitka na něj nechápavě zvedla oči. ” Honzo, prosím, já to strašně moc chci”, žadonila Jitka. Stála před ním a koukala na něj jak nebohé tele, co prahní po troše lásky. To bylo přesně to, co Honza chtěl. Zvedl ji a otočil k sobě zády. Vytáhl z kapsy klíče a z nich odmotal šňůrku, kterou svázal Jitčiny ruce okolo stromu.
Jitka jen tiše zalapala po dechu a vzrušeně čekala, co bude dál. Honza ji vyhrnul tričko i sukni a poodešel kousek zpátky. V lese vál jemný vítr, který hladil Jitčina prsa a pohrával si s jejími hnědými, dlouhým vlasy, které ji v těsném copu doléhaly na bedra.
Honza si dřepnul a tiše si ji prohlížel. Měla nádhernou postavu přesýpacích hodin. Krásné, hebké nohy, kulatý, pevný zadeček, boky bohyně, útlý pas a krásná prsa, která byla vždy na dotek hebká, měkká a krásně teplá. Honza vstal, viděl, jak je Jitka netrpělivá z toho, že neví, co se za ní děje. Vzrušovalo ho to. Přistoupil k ní, sklonil hlavu k jejímu krku a políbil ji.
Jitka se v bocích prohnula, aby cítila Honzův rozkrok na svém zadečku. Honza ji chytl za cop, těšně u hlavy a tahem ji hlavu zaklonil dozadu. Druhou rukou ji zepředu vjel pod kalhotky a ucítil, jak moc je Jitka vlhká. Vjel svými prsty dovnitř Jitčina klínu. Jitka zalapala po dechu. Honza přesně věděl, co má ráda a jak z ní dostat maximum.
Tvrdě jí začal prstil a přitom ji do ucha šeptal „Ty moje zlobivá Jituško“. Jitka byla na vlně totální euforie a moc ji nezbývalo do vyvrcholení. Honza to věděl a proto přestal, vytáhl své prsty a nechal Jitku, aby se ochutnala. Jitka zasténala nelibostí, že Honza přestal a poslušně slízla svou šťávičku.
Líbila se mu Jitčina poslušnost, sám ale už přestával situaci zvládat. Rozepnul si kalhoty a vytáhl svůj tvrdý penis, který měl vzrušením krásně naběhlé žíly. Jitka to na něm milovala.
Cítila, co se bude dít a prohnula se, co jí svázané ruce dovolily. Cítila ho. Vrazil do ní tvrdě penis a začal přirážet. Jitka se neudržela a začala hlasitě sténat. Vzrušovalo jí, že jsou venku, že je kdykoliv může někdo zahlédnout nebo ještě lépe pozorovat. Jitka byla na pokraji vyvrcholení, zaryla nehty na kůry stromů a hlasitě zasténala.
Honza vyvrcholil přesně v tu chvíli jako ona, do ní. Jitka se svezla dolů a Honza ji přidržel. Něžně ji políbil na tvář a rozvázal jí ruce. Nikdy s nikým nepocítila to, co s Honzou. Byl chladný, tvrdý, nelítostný a přitom romantický. Nechápala to. Otočila se k němu a viděla jeho spokojenou tvář. Oblékli se a Honza odvezl Jitku zpátky domů. Při odchodu ji vášnivě políbil a zašeptal do ucha: „Tak zase příště Jituško“. Jitka se polichoceně usmála a nemohla se dočkat, kdy zas to „příště“ bude.
Image by Alexander Krivitskiy from Pixabay
