Johan Bidlo
Po sobotním večerním sblížení mne Pepa pozval v neděli ráno k sobě do bytu. Netajil se s tím, že je gay. Ráno ve mně při dráždění díry vyvolal nepoznanou slast. Dosud jsem se těmto místům se všemi kluky vyhýbal. Nevěděl jsem jakou rozkoš přináší masírování růžice mezi půlkami a pronikání prsty svěračem. Pod silným dojmem jsem dráždění Pepovi oplácel.
Pepa mne potom vyzval, abych ho omrdal. Poprvé jsem se dostal do útrob muže. Bylo nádherné být spojen s chlapem a držet při tom jeho chloubu. Chtěli jsme si prohodit pozice. Mne dosud nikdo nepíchal. Ocenil jsem, že postupoval opatrně a přestal, když se do mne se svou velkou kládou nedostal. Rozhodl se mne na šoustání postupně připravit. Promazal mi díru a zasunul do ní nejmenší silikonový kolík z přípravků, které má. Líbilo se mu, že jsem s kolíkem chodil a nesnažil se ho vyndat.
Ráno po Pepově pozvání do patra, jsem myslel, že mne zve na snídani. Teprve po hrátkách na letišti jsme šli na snídani. Pepa mne vyzval, abych si sedl, že snídani připraví. Stále jsem měl zasunutý kolík. Zasedl jsem ke stolu a kolík zajel hlouběji do díry. Proniknutí do konečníku zabolelo a já vyjekl. Oči mi slzely a Pepa mne povzbuzoval, abych vydržel. Nebylo to snadné a já se snažil sedět bez nadzvednutí.
Uklidňoval a vydýchával se, než jsem byl schopen vnímat okolí.
Pozoroval jsem Pepu, jak připravuje snídani. Poptával se co rád jím a piji a vše nosil na stůl, abych nevstával. Staral se o mne jako o děcko. Po uvaření čaje a kávy jsme začali snídat. Trvalo dlouho, než jsem všechno snědl. Víc jsem vnímal tlak v análu, než to co jím. Penis mi po celou snídani stál a byl stále tvrdý, přestože jsem před hodinou šoustal. Možná to bylo pohledem na nahého pobíhajícího Pepu. Jistě k mé stálé nadrženosti přispěl tlak na prostatu. Už jsem dokázal pevně sedět bez snahy nadzvednout se.
Při pohybech na židli se dráždění násobilo.
Po snídani jsem vstal a nádobí jsme umyli a uklidili spolu. Stále jsem měl v díře kolík. Pepa se zajímal jak mi je. Potvrdil jsem mu, že počáteční bolest vystřídalo trvalé napětí. Pochválil mne za výdrž a požádal, abych se naklonil nad stůl. Opatrně vytáhl kolík a já ulehčeně vydechl. Po kontrole díry řekl, že ji mám pěkně červenou, abych zůstal u stolu. Anál jsem měl nejen červený, ale i rozpálený a velmi citlivý. Pro zklidnění použil Pepa mast.
Namazal svěrač a prstem promazal i vnitřek.
Studená mast příjemně chladila horkou díru i okolí. Po promazání mi zajímavý pocit přineslo i sezení. Trvalý tlak po vyndání kolíku vystřídalo ustupující napětí v pěkný a uvolněný stav, který se šířil z rozkroku do celého těla. Cítil jsem se jako bych se vznášel.
Pepa se usmíval jak jsem začátek zvládl. Pochválil mne a potvrdil, že v tréninku díry bude pokračovat. Já byl rád, že byl opatrný a nesnažil se hned o proniknutí svou mohutnou kládou. Dal jsem mu pusu za proběhlý výcvik. Po Pepově ohledu na mou nezkušenost v této věci, starosti o mne a ošetření análu mu plně důvěřuji a doufám, že další lekce zvládnu k jeho i mé spokojenosti.
Vrátili jsme se na letiště a pokračovali v ranních hrátkách. Pepa měl ještě plné koule. Měl pro mne pochopení a moji rozpálenou díru nechal odpočívat, jak slíbil. Já se s větším zájmem věnoval jeho chloubě. Po minutách honění mu penis stál jako stožár. Přesunul jsem se do jeho rozkroku a náruživě ho kouřil jako večer.
Pepa byl nadržený.
Ve vzrušení vykřikoval: čuráku, otevři hubu, nastříkám ji plnou mrdiny, protáhnu ti krk ocasem, až ti budou vylézat voči z ďůlků, když nemůžu mrdat prdel.
Slova, které Pepa běžně nepoužívá mne překvapila. Nebral jsem to jako nadávky, ale jako sílící orgazmus. Vnímal jsem to jako bouřlivý vrchol, který se zmocnil i mne. Odpovídal jsem mu v podobném duchu. Výrazy mne neodrazovaly, ale povzbuzovaly.
Čekal jsem jak mi dá Pepa zabrat.
Přes výhrůžky nebyl agresivní ale ohleduplný. Částí masitého čuráka mi zaplnil celou pusu a přitom ještě kus zůstal před obličejem. Nechránil jsem si krk ani mandle před hlubokým proniknutím. Pepa ležel na zádech a menšími vstřícnými pohyby mi umožňoval dýchat. Vášnivě jsem kouřil jeho chloubu a čekal na semeno. Naplnil mi celou pusu a část vytekla na břicho a koule. Po spolknutí prvních dávek jsem mu koule i břicho olízal. Na jazyku jsem převaloval slízanou mrdinu a část jsem Pepovi při francouzáku předal.
Oba jsme po ránu vyprázdnili koule a spokojeně relaxovali.
Dlouho jsme na letišti nezůstali. Slunce hřálo, my se přesunuli na terasu a vystavovali se slunci. Pepa byl hodně opálen. Potvrdil mi, že se dobře opaluje. A pokud je pěkné počasí, tak zde často tráví volno. Zato já byl jako bledule. Naposled jsem se opaloval začátkem prázdnin na chalupě v Ledečku. Po týdnech, kdy jsem upravoval pokoj a na slunce nešel, jsem vypadal jako po skončení zimy.
Pepa mne celého natřel a soustředil se hlavně na ptáka a zadek, abych si nespálil citlivé partie.
Při relaxaci jsem byl spokojený, že jsem získal další zkušenost ve vztahu s mužem a že jsem ho mrdal. Svěřil jsem se Pepovi jak mne Tonda zbavoval nesmělosti, jak jsme se sbližovali a jaké jsem získal zkušenosti. Řekl jsem mu jak se rozšiřoval okruh známých kluků a co jsme praktikovali.
Pepa se pak rozpovídal co prožil on. Mluvil hlavně o životě z posledních let. Je to příběh na román. Mimo jiné mi řekl:
Že ho víc přitahují chlapi jsem zjistil už v základní škole. Při prohlížení erotických časopisů většina spolužáků komentovala a hodnotila kozy ženských. Ale mne přitahovaly fotky ztvrdlých čuráků. Ptáka jsem si honil už s kluky ze školy. Během gymplu jsem poznal několik gay kluků a s nimi prožil vzrušující hrátky. Bavilo mne to a po ukončení gymplu jsem nechtěl pokračovat na vejšce. Sháněl jsem práci, kde bych měl víc volna, ale nikde jsem dlouho nevydržel. Vystřídal jsem několik míst a po pár měsících většinou skončil. Mezitím jsem cestoval, než jsem si zase našel práci.
Při střídání zaměstnání i během cestování jsem se seznámil s více kluky. Při poznání starších mužů a jsem si užíval naplno života. Získal jsem od nich zkušenosti a naučili a zasvětili mne do různých praktik. Byl to hodně pestrý život. Prožil jsem krásné období, ale někdy i zklamání. Dostal jsem se i do situací, kdy jsem měl obavy, co by se mohlo stát.
Pepa potom pokračoval. Po těchto bouřlivých letech jsem se zklidnil. Nechtěně mi pomohl táta. Jemu se stálé změny zaměstnání nelíbily a ve dvaadvaceti mi u známého sehnal práci ve firmě v Sokolově, kde jsme bydleli. Práce spočívala v zajišťování servisu na jídelní vybavení větších kuchyní. Firma spolupracuje s nedalekým keramickým podnikem u Karlových Varů a zajišťovala dodávky jídelní soupravy pro kuchyně do různých hotelů a penziónů v lázních v západních Čechách.
Práce se mi líbila pro svoji pestrost a více volna. Rychle jsem se zapracoval. Jezdil jsem ve firmě s malou dodávkou ke stávajícím odběratelům v západních Čechách a sháněl nové zákazníky i jinde. Nebyla to ubíjející práce v kanceláři nebo jednotvárná činnost v podniku na jednom místě jak jsem dřív několikrát zažil. Jezdil jsem s úspěchem po republice. Zaměřil se na dodávky jídelních souprav pro kuchyně velkých podniků. Mimo jiné jsem uspěl ve velké fakultní nemocnici na Moravě. Byla to mimořádná zakázka a ve firmě to oceňovali. Ve smlouvě bylo uvedeno, že průběžná výměna původních méně vyhovujících a doplňování opotřebených souprav budu za firmu zajišťovat já, chlubil se Pepa.
Podobné smlouvy jsem sepsal s více podniky a pak hodně jezdil na Moravu. Dosud se u nich ve firmě této oblasti nikdo nevěnoval. Jízdy za shánění dalších zakázek vedoucí schvaloval. Na Moravu jsem jezdil na dva dny a firma mi hradila hotely. To mi vyhovovalo. Cesty jsem si plánoval předem, po zjištění co která kuchyň potřebuje a pak jsem výrobu projednal s keramickým podnikem.
Jezdil jsem firemní dodávkou nejdřív pro vyrobené soupravy, které pak ve firmě podle požadavků jednotlivých kuchyň v expedici připravili a já je potom rozvážel. Na cesty na Moravu jsem jezdil průběžně jednou za dva týdny. Většinou jsem na noc jezdil do hotelů v Olomouci. Bylo to prakticky ve středu mezi všemi místy, kam jsem vozil nové nebo doplňované jídelní soupravy.
Časem jsem si oblíbil jeden hotel a tady poznal třicetiletého účetního, který byl taky gay. Vyhovovalo mi poznání tohoto přítele, se kterým jsem si dobře rozuměl a nemusel vyhledávat nové vztahy. Taky se mi zamlouvalo, že s ním můžu být v Olomouci na veřejnosti. To bych si doma v Sokolově nedovolil, pro otevřeně negativní názor hodně lidí a hlavně mého otce na gaye. Proto jsem ukončil všechny předcházející kontakty z minulých bouřlivých let, které jsem musel tajit.
Šéf firmy si mne oblíbil, pokračoval Pepa. Po třech letech ve firmě měl šéf padesátiny. Pozval mne k nim domů na oslavu narozenin do vilové čtvrti na okraji Sokolova. Překvapila mne přepychová vila. V přízemí byl salon a reprezentační místnosti se zázemím. Jak jsem později zjistil, v patře byl velký byt s několika místnostmi a v podkroví menší byt, kde bydlel šestnáctiletý syn. Ve všech patrech byly kuchyně s luxusním vybavením a samostatné sociální zařízení. V koupelnách byly velké vany s vířivkami. Schodiště a vyhřívané podlahy byly z mramoru.
Pod přízemím byla garáž pro víc aut. Na velké okrasné zahradě byl vedle bazénu tenisový kurt. Zahradu ohraničoval živý plot asi tři metry vysoký, který zaručoval soukromí celého areálu.
Oslavu padesátin měl šéf v červnu a připravil sezení na zahradě. Oslavy během víkendu začaly v sobotu slavnostním obědem. Jídla a pití bylo celý den dostatek a večer byla ještě grilovačka. Pozval mnoho hostů, kteří až během večera postupně odjížděli. V podroušeném stavu jsem se chystal také odjet. Nikdo ze zbytku hostů nejel směrem k naší čtvrti a autobus přímo k nám už také odjel. Šéf to zjistil a nabídl mi, že můžu u nich přespat. Volný pokoj byl v podkroví u jeho syna Viktora. Noc jsem prospal ani nevím jak.
Ráno při snídani chtěl o mně šéf víc vědět.
Zaujala ho historie mých předků. Když se dověděl, že umím španělsky, navrhl abych španělštinu naučil i jejich syna. Necítil jsem se na to, protože jsem se jen zběžně domluvil. S babičkou jsem o prázdninách jezdil několikrát vždy na celé dva měsíce k příbuzným a tam mezi nimi mluvil pouze španělsky. Ale šéf mne přemluvil, že to mám zkusit. Mám prý jako mladý víc šancí něž učitelé z jazykovky ve Varech, za kterými syn nechce jezdit. Šéf mne upozornil, abych se synem jen nezávazně španělsky mluvil a tak se snad něco naučí.
Pepa se potom o Viktorovi víc rozpovídal. Na oslavě jsem ho viděl, ale dlouho se na tam nezdržel. Pak se někam vytratil a ani večer jsem se s ním v podkroví nesetkal. Tak jsem byl na něj zvědavej. Po snídani se Viktor objevil a šéf nás vzájemně seznámil. Neprojevil o mně velký zájem. Jeho odmítavý postoj v 16 letech ke staršímu jsem chápal. Sám jsem se v tom věku choval ke starším podobně.
Později se jeho vztah ke mně změnil. Stála za tím skutečnost, že Viktor hrál ve Slávii Karlovy Vary za dorost. Měl ambici hrát v áčku v národní lize a potom přestoupit do Slávie Praha. Jeho přáním bylo dostat se do Barcelony. V jeho snu ho šéf podporoval. Viktorovi má amatérská výuka španělštiny vyhovovala. Domluvili jsme se, že podle možností a podle vytíženosti v práci, mám za Viktorem jezdit jednou týdně nebo za dva týdny.
Viktor měl zájem hlavně o fotbal. Chtěl znát výrazy z fotbalu a donutil mne, abych se sám tyto pojmy naučil, uzavřel Pepa.
Autor čtenářské povídky: Johan Bidlo
