Erotická povídka: Bidlo 11

Johan Bidlo

lovers-7258622_1280

Končila škola a na závěr jsme se domluvili, že koncem června se sejdeme ještě na večírku. Jedna holka navrhla oslavit maturu u známého, který dělá v hospodě na kraji Kunratického lesa.

Jelo tam pár lidí z naší „A“ třídy i z béčka okouknout místo. Všichni se shodli, že je to ideální místo na podobnou oslavu. Restaurace nedaleko od zastávky autobusu. Zároveň je na samotě. V okolí nejsou žádné baráky a můžeme tam být do noci.

Hned zamluvili dvě místnosti pro 70 lidí na poslední červnový páteční večer. Počítali jsme, že na večírek přijdou všichni z obou tříd a pozvali jsme ještě nějaké profesory. Mělo to také výhodu, že na společný večer obou končících tříd přijde většina pozvaných profeso.Mezi pozvanými byl i Prias, učitel informatiky a těláku. Těšil jsem se na to, že se během večera s ním domluvím, když jsem se k tomu během školy neodhodlal. Přišli téměř všichni a také Prias. On mezi všemi vynikal. Přišel v těsných riflích a v rozkroku se mu rýsovala nápadná boule. Já a mí kamarádi jsme věděli jakou okrasu skrývá. Byl středem pozornosti a točily se okolo něj hlavně holky. Během večera si půjčil kytaru. Bavil všechny a já si představoval jak u Vltavy budu s ním prožívat nádherné večery.

Oslavoval s námi ukončení školy do půlnoci. Byl stále někým obklopen a já s ním mohl mluvit o samotě jen dvakrát. Poprvé mne potěšil, že jsem byl jeho nejmilejším studentem. Chtěl jsem mu říct, že ho mám také rád. K tomu jsem se nedostal. Zase ho uhnala nějaká holka a odvedla ho.

Podruhé mne vyhledal sám a pozval k baru. Objednal panáky na přípitek a já mu chtěl navrhnout, že bych s ním rád jel jako háček při sjíždění Vltavy. Ještě jsme se nedomlouvali kdo s kým pojede v jednotlivých lodí. Představoval jsem si, že potom budeme spolu ve stanu. Chtěl jsem mu také naznačit, že bych se s ním rád stýkal i po zdolání Vltavy.

Předešel mne ale šokující zprávou. Přihlášek na sjetí Vltavy bylo hodně. A tak ředitel průmky rozhodl, že pojedou mladší ročníky a že my maturanti uděláním maturity už nepatříme mezi studenty školy. Tímto sdělením mne úplně odrovnal a já se mu už nepřiznal, že stále na něj myslím. Při projednávání této špatné zprávy s ostatními, co nepojedeme na vodu, jsme chodili k baru zapít nečekané ředitelovo rozhodnutí.

Kolik jsem toho vypil a jak jsem se dostal z večírku nevím. Ráno jsem se probudil u Mirka v pokoji. Také Mirek měl bolehlav a vzpomíná si, že nás zachránila kamarádka, pro kterou přijel její táta na večírek a zároveň odvezl také nás.

Já se pomalu dával do kupy. Byla sobota a nikam jsem nemusel. Po obědě u Mirka jsem se rozjel domů. Teprve v neděli jsem se z opice zcela vyhrabal s úmyslem, že už nikdy nebudu míchat pivo s panákama. Ale nejvíc mne po večírku mrzelo, že nepojedu na Vltavu s Priasem.

Do konce průmky zbývaly už jen tři dny. V pondělí a v úterý jsme vyřizovali poslední záležitosti. Těšil jsem se na úterý, na poslední tělák. Na tuto poslední hodinu jsme se domlouvali už týden dopředu. Dohodli jsme se, že na zakončení těláku budeme různě oblečeni a nebo převlečeni za někoho jiného. Vymýšleli jsme si během týdne kdo se jak oblékne nebo co si přinese.

Domluvili jsme se s béčkem, že hodiny těláku spojíme, aby bylo víc času. Půl hodiny trvalo než jsme se všichni ustrojili, namalovali a jinak připravili. Dopadlo to tak, že do společného těláku kluků i holek spojených tříd našeho „A“ i druhého „B“ si vzalo 5 kluků koloběžky. Na nich pak závodila většina přítomných. Jiní kluci přišli ve vycpaných podprsenkách. Hodně lidí mělo na hlavách masky různých zvířat (zajíců, berušek, koček, psů a podobně) nebo byli celí převlečeni za různá zvířata. Další, kteří fandí nebo jsou členy různých sportovních klubů měli jejich dresy.

Během bláznivého těláku jsem neměl možnost se domluvit s Priasem na případném dalším setkání. Na hřišti i po hodině probíhalo časté focení na mobily celé třídy, jednotlivých skupin i jednotlivců v převlecích. Fotky co m zajímaly a co jsem neměl na mobilu mi poslali ostatní. Priase mám zachyceného s třídou i jak jsme spolu. Ale domluvit se s ním o samotě nebylo možné.

Každému se líbila toto bláznivé zakončení školy. Skutečnost, že se takto už nesejdeme přispěla k tomu, že nikdo nepospíchal domů. Šel jsem pak za Prisem do kabiny, ale tam nebyl.

Ve středu jsme přišli do školy jen k převzetí dokladů k ukončení průmky. To pak většina pospíchala na prázdniny a rozprchli se do všech světových stran. Naše parta zašla ještě do oblíbené hospody. Tam jsme zjišťovali, co budeme dělat o prázdninách, když nám nevyšly dva týdny prázdnin na Vltavě.

Dlouholetý kamarád Tonda si dodělal řidičák na náklaďák a chce se střídat u volantu s tátou na cestách po zahraničí. Má jet už v pondělí. Když ho to bude bavit, tak plánuje, že bude jezdit sám. Pavel zase slíbil strejdovi z Čerčan, že nastoupí k nim do autoopravny.

Jen Mirek měl místo prázdnin na Vltavě dva týdny volno. Já si zase dojednal u Českých drah brigádu od půlky července a počítal jsem, že budu do té doby doma. Navrhl jsem mu proto, že by jsme mohli jet do Ledečka jako před rokem.

To se mu líbilo a hned volal domů. Domluvil se s rodiči, že oni tam pojedou až další týden. Tak můžeme být na chalupě týden sami. Zároveň volal Vojtovi jak je na tom on. Také Vojta neměl začátkem měsíce nic vyjednáno a slíbil, že přijede. Přemlouvali jsme také Pavla, aby jel s námi jako před rokem, ale on už měl domluvenou práci v opravně.

Aby jsme tam byli delší čas, dohodli jsme se, že na chalupu pojedeme hned druhý den ve čtvrtek. Těšil jsem se, že si zase budeme užívat jako před rokem. Letos místo čtyř tam budeme jen ve třech. Mirek, Vojta a já.

Po dopití piva jsme se vydali domů. S dlouholetým kamarádem Tondou jsme se rozloučil s vědomím, že se hned tak neuvidíme, pokud bude jezdit s tirákem. S Pavlem jsem se rozloučil až ve vlaku v Čerčanech. S Mirkem jsem se domluvil, že si zavoláme, v kolik zítra s Vojtou pojedou do Ledečka a jak se sejdeme. Tak jsme uzavřeli život na průmyslovce naší kamarádské čtyřky.

Doma jsem se rychle připravil na zítřek. Proti loňsku mi mamka už nic nechystala na cestu. Jen se vyptávala kam jedu. Já si zabalil to nejnutnější na týdenní pobyt.

Mirek se s Vojtou domluvili, že pojedou z Prahy v poledne. Také mně to vyhovovalo a doma jsem se ještě naobědval. Sešli jsme se v Čerčanech a odtud společně jeli dál. Překvapil mne Vojta, kterého jsem rok neviděl. Před rokem to byl štíhlý klučík. Nyní zesílil a zmužněl. Také dnes z něj čišela dobrá nálada.

Ve všední den byl vlak poloprázdný. Do Ledeček jsme přijeli před třetí. Mohli jsme přejít řeku. Letos bylo málo vody a dostat se brzy do chalupy. Nebo jít kilometr proti proudu k mostu. Bylo horko a zvítězila možnost zajít ve vesnici do hospody. Po občerstvení jsme ještě při připalujícím sluníčku došli k chalupě. Zde se od posledně nic nezměnilo. Jen tráva okolo stavení nebyla posekaná.

Po odemknutí vchodu jsme odhodili batohy a šli si prohlídnout místnosti. V ložnici byli zase dvě postele vedle sebe. Po loňské zkušenosti jsme k nim hned přidali válendu pro vytvoření letiště a zajistili ji, aby se neodsunovala. Připravili jsme si velký prostor pro společné hrátky.

Do večera jsme neprováděli žádné aktivity. Jen jsme vybalili pár svršků z batohů a dali do lednice přivezené jídlo. Nakoupené lahváče z hospody jsme dali do sklípku. Uondáni cestou jsme vynesli na dvůr pouze zahradní nábytek. Nechali jsme všude otevřená okna, aby se chalupa provětrala čerstvým a horkým vzduchem. Usadili jsme se v příjemně hřejícím sluníčku do lehátek a užívali si prázdnin. Práce okolo stavení jsme nechali na další dny.

Bylo ještě brzy, ale sluníčko se před večerem schovalo za stromy a kopec. Dál svítilo na řeku a na protilehlý břeh s nádražím. Vzduch byl stále rozpálený a my zůstali venku jen ve slipech. Rozehřáti jsme vydrželi na lehátkách ještě hodinu.

Po večeři jsme se přesunuli na připravené letiště. Nezdržovali jsme se a hned se svlékli. Překvapil mne Vojta svým čurákem. Že má v rozkroku zrzavé chlupy a v nich velké koule jsem věděl z loňských prázdnin. Ale překvapil mne celou svou okrasou. Za rok byl hustěji obrostlý a viditelně se mu zvětšil ocas. Jeho pták byl i v klidném stavu masitější. Upoutaly mne také pod kůží stojícího ocasu výrazné žíly, na které si před rokem nepamatuji. Mirek se divil, že se podle mne Vojta tak změnil. S Vojtou se během roku stále scházel a žádnou změnu nezaznamenal. Potvrdil, že jeho čuráka nezanedbává a pokud to jde, vždy ho vykouří.

K tomu Vojta dodal, že také často mrdá holku, s kterou nyní chodí. Má tak pravidelný odběr semene a tím se udržuje ve formě.

Měli jsme proto důvod během následujícího týdne si všichni tři pořádně užívat, prohánět a kouřit své čuráky a často vyprazdňovat koule. Platí určitě pravidlo, že zanedbávaný sval se nevyvíjí a zakrňuje.

Tohoto zjištění jsme se drželi. Mirek a já jsme kouřili a polykali mrdinu z každého stříkajícího čuráka. Vojta nás kouřil také, ale naše semeno ho nezajímalo. Jen nás přiváděl k výstřiku a před vrcholem se odvracel stranou. Nenaučili jsme ho, aby mlíčí z penisů ochutnal. Nepoznal o co se ochuzuje.

Týden utekl jako voda. Vedle našich večerních nebo ranních hrátek jsme se pravidelně koupali, opalovali se nebo připravovali jídlo. Jen několik hodin jsme věnovali práci okolo chalupy, aby byla připravena na příjezd Mirkových rodičů. Měli přijet v neděli a já s Vojtou jsme se vytratili z chalupy v sobotu. Mirek tam zůstal, aby pomohl tátovi při nějaké plánované práci na stavení.

Rozloučením s Mirkem se uzavřela kapitola mého života na průmce. Jak jsem do školy nastupoval jako nesmělý a osamělý kluk, tak jsem končil jako kamarád několika kluků, se kterými jsem se intimně sblížil. Nejvíc mne ovlivnil Tonda. S ním jsem byl v lavici tři roky. On mne hodně změnil.

Vyléčil mne z nesmělosti a s ním jsem prožíval společné rozkoše. Potom jsem poznal další kluky. Byl to především Pavel a nakonec Mirek, kteří se stali mými dalšími nejlepšími kamarády. Rád jsem je a ostatní kluky poznal. Koho dalšího potkám, až budu na technice a co mne čeká, tak uvidím.

Autor povídky: Johan Bidlo

Přidejte svůj názor

Užijte si 10 % slevu s kuponem LASCIVNIJasně, chci ušetřit
+ +
Pošlete tento článek e-mailem: