Ležím na posteli, když najednou uslyším dveře. Vtrhne do nich cizí žena kolem 30. Ne že by mi to vadilo, je vysoká, hubená, má dlouhé kudrnaté zrzavé vlasy. Na sobě modrou halenku a riflové kraťasy. „Co tady děláte?“
„Dobrý den, pane K. Moc se omlouvám za vyrušení. Jsem Ella, Vaše žena si mě najala na úklid.“ „Cože?“ vyhrknu. „Proč mi o tom nic neřekla?“ „No to já nevím, zřejmě potřebujete pomoct s úklidem. Nebo mám odejít?“ „Ne, jděte si po své práci, já už to se ženou nějak vyřeším.“ Ella odchází.
Překvapení
Po chvíli vyjdu z ložnice a jdu kolem šatny. Slyším Ellu, jak telefonuje a u toho se převléká. Nějak neodolám a začnu ji pozorovat. Postupně si sundává kraťasy a pod nimi má růžové krajkové kalhotky. Pak si sundává halenku a já vidím její černou podprsenku. Tu si také sundává a ven vyskočí její pevné trojky. Obléká si hnědý top a pokládá telefon, když v tom si mě všimne. Lekne se a zakryje svá prsa.
„Pane K., vy mě snad sledujete?“ „Omlouvám se, zaslechl jsem Vás telefonovat a nějak jsem se nemohl odtrhnout. Vy si sem chcete někoho pozvat? To Vám má žena určitě nepovolila! Co s tím uděláme?“ „Prosím, neříkejte nic své ženě. Třeba se nějak domluvíme. Můžu pro Vás něco udělat? Třeba si můžeme užít spolu.“ „Cože? Co by na to řekla žena? Radši si hleďte své práce!“
Přemlouvání
Ella jde pracovat. Já ji pozoruju. Když utírá kuchyňskou linku, sjede jí drdol a její zrzavé kudrnaté vlasy se uvolní. Prohrábne si je prsty a podívá se na mě jako by řekla: „Vidíte to? Hlídejte si oči, pane K.“ Udělá krok blíž, až cítím její parfém úplně čistě. Ten vanilkový tón, co mě ničí. Nakloní hlavu, zrzavé pramínky jí spadnou přes tvář a ona si je odhrne pomalým pohybem, o dost pomalejším, než by to normálně dělala.
Natáhne se k mně, jako by mi chtěla sundat smítko prachu z trička. Jenže se nedotkne trička. Dotkne se mě. Jemně. Jen konečkem prstu. Přejede mi přes hrudník, úplně nenápadně, ale její oči mě při tom nepustí ani na sekundu. „Tohle bychom neměli!“ „Ale, pane K., moc dobře vím, jak se na mě díváte.“ Povalí mě na zem. Položí mi dlaň na břicho přes tričko. Nenápadně ji posouvá níž. Až k místu, kde už to fakt není náhoda. Začíná mi stát.
Akce
Hladí mě po trenkách. Už to nemůžu vydržet, sundává mi trenky a z nich vypadne moje péro. „Ten je velký!” Začíná ho honit, pomalu a smyslně. „Jak se Vám to líbí?“ „Je to moc příjemné.“ Začíná ho olizovat a bere si ho do pusy. Je to úžasný pocit, moc jí to jde. Pokračuje, ale už se to nedá vydržet. Pak si sundává kalhotky a vršek a nasedá na mě.
Oba si to užíváme, je to jízda. Ona u toho hezky vzdychá. Pak si klekne na čtyři a já ji to pumpuju hezky zezadu. Poté si lehne na stolek a roztáhne nohy. Já ji ho tam hezky pomalu vrážím. „Ooo, to je hluboko, udělejte se prosím!“ Už to nevydržím a stříkám na ni.
Dohra
Chvíli jen mlčky funíme do ticha domu, jako by se realita bála přiblížit a narušit to, co se mezi námi právě stalo. Její dlaně zůstávají nehybně ležet podél těla. Ne proto, že by musely, ale protože ona nechce přestat. „Pane K., tohle jsem fakt neplánovala.“ Přesune se vedle mě a lehne si na bok.
Nepřestává se mě dotýkat. Prstem mi lehce přejede po břiše, po žebrech, po krku. Pohrává si s mým uchem, pak se nakloní a políbí mě na čelist.
„Ale jsem ráda, aspoň to uvolnilo napětí mezi námi. Tohle nemusí být jen jednorázovka. Jestli nechcete.“ Přejede mi rtem po krku. Jen letmo. Jen jako pozvánku. „A co na to žena?“ „Ta se to přece nemusí dozvědět.“ „Dobře, snad k nám budete chodit na úklid častěji.“ Usměje se tím svým ďábelským zrzavým úsměvem, zavře oči. „Teď ale šup uklízet, ať to není ženě divné.“
Image by Jose Benito Garzon from Pixabay
