Přicházím ke Gabrielovi domů a už nevím, jak dál. Krev ve mně se vaří. Srdce mi tluče tak hlasitě, až se divím, že ho ostatní neslyší. Sama nevím, jak tohle mohu udělat, ale už s ním tohle dělat nemůžu. Všechny ty rozkazy a zákazy. V podstatě žádní přátelé. Už nemůžu!
“Frederico,” zašeptá Gabriel, když mě uvidí ve dveřích jeho obývacího pokoje. Je zmatený, protože obvykle jsem u něj jen o víkendech a ještě si mě přiveze sám.
“Gabrieli,” vyslovím chladně, s malým strachem v hlase. “Končím, chci odejít. Tohle není pro mě. Byla jsem hloupá, když jsem si myslela, že by tohle mohlo fungovat, ” zašeptám a cítím, že se mi do očí valí slzy.
“Ne, nekončíš. Máme smlouvu,” podotkne vítězně. Ale já mám jeho smlouvu někde.
Obsah článku
Otočím se a odcházím pryč. Sjedu dolů do přízemí výtahem a odcházím do spodních garáží, kde mám zaparkované auto, které mi koupil. Už jsem skoro u něj, ale dohnal mě.
“Frederico,” řekne drsně. Chytí mě za zápěstí a otočí si mě k sobě čelem. Strachem se na něj nemůžu ani podívat. Drží mě za zápěstí tak pevně, až skoro skuhrám bolestí.
“Nech mě být, prosím,” šeptám a ukápne mi jedna slza.
“Řekl jsem ti, abys tady zůstala!” přikáže. Snažím se vymanit z jeho sevření, ale marně. Chytne mě ještě pevněji. “Slib mi, že se za mnou vrátíš.” Zvednu druhou ruku, dám mu facku. Je v šoku a podaří se mi vymanit z jeho sevření. Zalezu do auta, nastartuji, sešlápnu plyn a odjíždím co nejrychleji pryč. Okamžitě se mi do očí nahrnou slzy.
Bála jsem se ho. Tak moc. Ta jeho zlost a ta síla. Ublížil by mi? Chtěl by mi vlastně ublížit?
Odbočím na parkoviště ke svému bytu. Zaparkuji tam jeho Mustanga a vylezu z něj. Musím pověřit svého kamaráda Samuela, aby mu auto odvezl.
Dala jsem si sprchu, abych se trochu uklidnila. Jsem zatím jen v ručníku a prohlížím se před zrcadlem. Hodně se mi dělají modřiny, dívám se na své zápěstí a je na něm obtisk jeho ruky, od toho jak silně mě držel. Potom pohlédnu na svůj krk a vidím tam ošklivý kousanec. To si moc dobře pamatuji. Kousl mě tam, když se do mě udělal, aby ho nikdo na veřejných záchodcích neslyšel, jak vzdychá. Tak moc to bolelo. Bojím se, že to nezmizí. Potom pokračuji dál, na levém prsu mám cucák, doufám, že brzy zmizí. Pootočím se ze strany a vidím si na část zad, jak je mám sešvihané od bičíku.
“Ehmm,” ozve se zamnou a já se leknu. Otočím se a ve dveřích mého bytu stojí Gabriel.
Do prdele.
On je tady.
Má pořád moje klíče. “Vypadni!” vykřiknu a doufám, že můj výkřik uslyší někdo ze sousedů. Gabriel zabouchne dveře a zamkne za sebou. Hodí na zem svou černou aktovku, do které si většinou dával pracovní papíry.
“Ukážu ti, že to funguje,” zavrní. Přejde ke mně, vezme mě do náruče a hodí na postel. Co to sakra dělá? Sáhne po své aktovce a začne se v ní přehrabovat, vyndá pár věcí a mě je jasné, co chce udělat.
“Ruce!” přikáže mi a já automaticky poslechnu.
Pouta.
Krásná kožená pouta na přezku. Nasadí mi je na jednu ruku, potom je provlíkne tyčkou, která je na záhlaví postele a připoutá mi i druhou ruku. Jsem v pasti, ale vzrušená. Další pouta mi dá na nohy a připoutá mi i je, tak aby byly roztažené, k posteli. Pane bože! Odhodí ručník na zem a já se zatajeným dechem čekám, co udělá dál.
“Bolí to,” špitnu. Podívá se zmateně na mě, ale potom si všimne mého krku, jeho kousnutí. V očích mu vidím strach. Potom se podívá na ruku, na zápěstí, za které mě dnes držel a omluvně se na mě dívá.
Povzdechne si a chvíli přemýšlí.
“Nevrť se a slibuji, že to bude jen příjemné,” zašeptá nakonec. Nejdříve si sundá všechny věci, vidím, že je vzrušený, stejně jako já. Potom mě začne líbat po celém těle, nejdříve začne u krku, potom postupuje pomalu přes klíční kosti, na druhou stranu. Poté přejede jazykem na prsa a já hlasitě vzdychnu. Je to tak intenzivní. Začne mi sát bradavky a já se nemůžu udržet v klidu. “Klid, prdelko,” šeptá a pak pokračuje. Něžně mě kousne na žebrech a já se slastí prohnu v zádech. Slyším, jak se pousměje a potom to samé udělá na druhé straně. Potom cítím jeho dech, jak se pomalu sune dolů, cítím, jak mě líbá na podbříšku a směřuje čím dál níž. Poté mi přejede prsty od lýtka až po stehno, přes stehno jede až na podbříško, tam mě pohladí a palcem mi začne dráždit klitoris. Začnu se vrtět, a hlasitě vzdychat. Zasune do mě rovnou dva prsty a začne slastně vrnět.
“Opravdu by to nefungovalo? Podle mě totiž, pokud jsi vlhká, kvůli mně, tak to funguje,” vrní a přitom mě líbá na stehnech.
“Ach bože!” ujede mi z úst.
“Budeš, že ano?” šeptá nadšeně. Vzdychám snad ještě hlasitěji a cítím tlak, chci ho tak moc. Vždycky jsem ho takhle chtěla. Ví, co se mi líbí a moc dobře ví, jak mě přivede k vrcholu. Ta moc, kterou nade mnou má, je pro něj vítězství.
“Ach!” vykřiknu slastí a on ze mě vyndá prsty a začne mě lízat jazykem a sát.
Ach. Poté mi odpoutá nohy. Ruce také, ale jen na chvíli aby si mě mohl přivázat, tak abych k němu byla zezadu. Dá si mě na všechny čtyři a zasune ho do mě. Pomalinku.
“Tohle je přesně to, co se ti líbí, prdelko,” vrní a přitom tvrdě přiráží. Všechno, co říká, nedokážu zpracovávat. Vystříkal se mi na zadek a potom po něm sperma rozetřel. Odpoutal mi ruce a nechal mě vyčerpaně ležet na posteli. Někam na chvíli zmizel a pak znovu přišel.
“Nepůjdeš se třeba vykoupat?” zeptá se mě. Bezmyšlenkovitě vstanu a jdu do sprchy. Když se vrátím, tak je Gabriel pryč.
Na posteli leží vzkaz.
“Až příště budeš odporovat, seřežu tě tak, že si dva dny nesedneš na ten svůj sexy zadeček.”
