Radim hleděl na nástěnku na nový oběžník a v duchu nadával. Vedení se rozhodlo, že zavede pevnou pracovní dobu na všech odděleních. Ve výrobě to dávalo smysl.
Ale proč by i úředníci měli chodit do práce v pevnou dobu? A navíc s postupným nástupem? To nedávalo smysl. Radimovi pro toto pololetí přidělili práci od devíti do půl šesté. Kdo asi tak bude potřebovat referenta po čtvrté hodině odpoledne?
Za zády mu prošel kolega Jarda.
“Taky to čteš? Hrůza co? Já mám od sedmi do půl čtvrté. To zavedl někdo, kdo mě nesnáší.
Založením patřím mezi sovy. Než se probudím, bude poledne. Než začnu řádně pracovat, jdu domů. Geniální myšlenky mě napadají večer. Ráno mi ale zazvoní budík a všechno z toho šoku zapomenu. Jdu si dát kafe.” a Jarda odkráčel do kuchyňky.
“Tvoje starosti bych chtěl mít.” pomyslel si Radim.
Jardův problém bylo pouze ranní vstávání. Pro Radima znamenal nový oběžník doslova pohromu v soukromém životě. Jako pohledný třicátník se Radim netajil svou náklonností k ženám. Kromě krásné manželky měl již několik let milenku.
Pohyblivá pracovní doba mu dokonale umožňovala sladit soukromý i pracovní život. Ale teď? Zkusí si promluvit s vedoucí. A bude k ní upřímný. Tohle přece musí pochopit.
Vedoucí oddělení Zuzana, rozvedená zachovalá čtyřicátnice, Radima poslouchala s nepředstíraným zájmem. “No a tak jsem si myslel, jestli byste mi jako nemohla zařídit nějakou tu výjimku.
Chápejte, mám rád obě, nerad bych musel jednu z nich opouštět kvůli pevné pracovní době. Ale jak vysvětlím manželce, že chodím domu nepravidelně? A o tom novém oběžníku se dozví. Víte, manželky mých kolegů se kamarádí.”
Zuzana se zvedla ze židle a začala se protahovat. Dávala si s odpovědí na čas. Radimova nervozita stoupala, netušil, jak nadřízená zareaguje. I přes napjatou atmosféru však zaznamenal Zuzaniny štíhlé dlouhé nohy obuté do vysokých podpatků. Na podpatky měl slabost. “Takže:” pronesla náhle vedoucí:
“Vy máte milenku a po mě chcete, abych vám zařídila pohyblivou pracovní dobu, a umožnila vám tak podvádět manželku. A co z toho budu mít já?”
“Prosím?” podivil se Radim: “Jak to myslíte?”. Zuzana se zasmála a pomalu dokráčela těsně k němu. Cítil její levandulový parfém tak silně, až se mu špatně dýchalo. Ale možná to bylo i nervozitou. Zuzana mu koukala upřeně do očí. V úřednickém kostýmku a brýlích připomněla Radimovi jeho přísnou učitelku ze základní školy, které se jako malý kluk bál. Jeho vzpomínka byla náhle neobyčejně živá.
“Myslím to tak, jak to říkám. Jsem vedoucí a ty ode mě něco potřebuješ. A já se ptám, co z toho budu mít, pokud ti vyhovím. Co všechno si pro to ochoten udělat?” Náhle si sundala brýle, rozepnutím spony pustila drdol a potřesením hlavy uvolnila záplavu dlouhých vlasů. Přitáhla si Radima k sobě a začala ho divoce líbat. “Napřed mi musíš ukázat, jestli se tvou žádostí má vůbec význam zabývat”.
Zuzana se na Radima přímo vrhla, líbala ho až se dusil a začala z něj žádostivě strhávat oblek.
V Radimovi se však něco vzepřelo: “Už ne, vykřikl. Už ti to nedovolím. Nebudeš mě už ponižovat, tentokrát to bude podle mě.”
Mísilo se v něm vzrušení a vztek, před očima mu vyplynul velmi zřetelně obraz oné přísné učitelky. A Zuzana se jí tak strašně podobala a chovala se stejně. Taky ho chtěla ovládat a ponižovat, jako všechny ženy jeho života. Už to nestrpí.
Uchopil Zuzanu a poněkud nešetrně s ní smýkl na koberec. Překvapeně vykřikla, ale nezmohla se na odpor. Serval se Zuzany šaty a nechal ji zmítat na koberci zcela nahou. Vzal kancelářské svorky a začal je spojovat. Když vyrobil dostatečně dlouhého hada, přivázal Zuzaně ruce ke stolu. Potom jí roztáhl nohy a každou přivázal zvlášť k židli. Strach v Zuzaniných očích ho nesnesitelně vzrušoval.
Radim našel několik větších svorek. Připevnil je Zuzaně na bradavky.
Chtěla vykřiknout, ale zacpal jí ústa kalhotkami. Vzal širokou zvýrazňovací fixu a začal s ní Zuzaně pomalu přejíždět po celém těle. Od ramen až k intimním partiím, pěkně pomalu a lehce začal posměšně zapisovat motivační hesla, kterými je Zuzana pravidelně zásobovala na poradách. Viděl, jak Zuzana vlhne a rozhodl se ji potrápit.
“Dívej se.” přikázal jí a začal si ho honit.
Jen tak lehce. Jeho penis nabýval větších rozměrů. Přejížděl s ním Zuzaně po těle, přiložil jí ho do rozkroku. “Pěkně tvrdne co? Chtěla bys? Ale bohužel. Tvoje žádost se teprve zpracovává. Ještě musíme počkat na schválení.” Zuzana se zmítala vzrušením, zoufale se snažila zachytit Radimův penis do své mokré díry.
“Ale kdepak:” umravnil ji Radim důrazným švihnutím srolovaných desek. “Všechno má svůj čas.” Vzal kancelářské lepidlo, namazal je Zuzaně do rozkroku a přitlačil okraje vaginy k sobě. Bránila se a kopala nohama tak silně, až převrátila zapřenou židli, ale neměla šanci. “A díra je zacelena, teď můžeš trpělivě čekat na vyřízení žádosti. Zatím doplníme formální náležitosti.”
Vzal ze stolu razítko a začal Zuzanu razítkovat. Dával si záležet, aby na citlivých místech řádně přitlačil. Bavil se pozorováním, jak se Zuzana místy stáhla bolestí, ale v jiných partiích se razítku nastavovala a snažila se vyšpulit dotyčné místo k dalšímu doteku. Radim jí občas vyhověl, občas ignoroval. Tato část hry se mu hodně zamlouvala. Už však cítil nesnesitelný tlak v rozkroku, bylo třeba přejít do další fáze.
“Přišla nám pošta, tak si ji rozlepíme.” zažertoval a začal roztahovat Zuzaninu ulepenou vagínu.
Měl vyzkoušeno, že kancelářské lepidlo na kůži příliš nedrží, ale Zuzana byla zděšena už jen tou představou, jak jí od sebe rve slepené okraje. Snažila se křičet, ale kalhotky v ústech ji spolehlivě tlumily. Radim předstíral neobratnost a prsty jí přitom dráždil poštěváček. Zuzana sebou házela ze strany na stranu, lepidlo se mísilo s roztokem vzrušení.
Radim sáhl pro vázu, vytáhl z ní kytky a studenou vodu použil k omytí Zuzaniných intimních partií. “No jo, žádost už nám schválili, tak můžeme jít na to.” Zuzana se přestala zmítat a co nejvíce dala nohy od sebe. “Vydrž, hned jsem zpátky. Jen musím žádost ještě řádně založit.” Otočil se a vzápětí ukázal Zuzaně kancelářskou sešívačku. Nedbal jejích protestů, ani bledé barvy, přiložil Zuzaně sešívačku mezi nohy a lehce stiskl.
Dva připravené ostré konce sešívačky jemně pobodávaly Zuzaniny intimní partie, ostrá píchnutí ještě vystupňovala její vzrušení.
Prohnula se do oblouku a očima Radima prosila o slitování. Už měl taky dost. Cítil, že vybuchne. Sundal kalhoty a vstoupil do ní. Šlo to snadno, cesta byla mokrá. Radim přirážel a stříkal, jeho sperma se mísilo se šťávou paní vedoucí.
Zuzana se párkrát zaškubala, prožila pár vrcholných stahů a uvolněně klesla na zpátky na koberec. Hotový Radim bezvládně padl vedle ní. Oba dlouze a pomalu oddychovali. V návalu rozkoše úvaz ze svorek povolil. Radim se podivil: “proč si to nepřetrhla už dávno?” “Nechtěla jsem, abys přestal.” usmála se na něj a jemně ho políbila.
Radim seděl v kanceláři vedoucí Zuzany, která koukala do docházkových formulářů. “Takže pane kolego, povedlo se mi pro vás vyjednat výjimku. Budete mít i nadále pohyblivou pracovní dobu. Tři dny v týdnu. Jelikož se pohybujete i v terénu, úterky a čtvrtky budete mít pracovní dobu zkrácenou.
Chybějící hodiny si každý týden nahradíte konzultací u mě v kanceláři. Je to jasné?”
Radim tiše přikývl a vyšel z kanceláře. Bylo mu to jasné. Už nemá jednu milenku, ale hned dvě. Čekalo ho náročné období, v pracovní i soukromé oblasti. Docela vážně uvažoval, jestli na tom není lépe kolega Jarda, který sice brzo vstává, ale pracuje pouze od sedmi do půl čtvrté.