Johan Bidlo
V neděli po obědě jsem s Pepou relaxoval na lehátkách na terase. Dnes jsme oba podruhé stříkali a odpoledne se už v klidu na lehátkách opalovali. Pepa se při tom rozpovídal jak probíhala výuka španělštiny se synem šéfa s Viktorem.
O učení syna ho požádal jeho šéf, když se dověděl, že se španělsky naučil od své babičky, která ze Španělska pocházela a se kterou na prázdniny jezdil za jejími příbuznými. Jak schůzky s Viktorem probíhaly mi Pepa řekl:
Viktor chodil do gymplu ve Varech. Končil mu třeták a se štěstím prolezl. Jeho hlavně zajímal fotbal. Hrál za dorost Slávie ve Varech. Chtěl se dostat na soupisku áčka Slávie, která hraje třetí ligu. Koncem června, kdy jsem měl začít se španělštinou, už mistráky nehráli a trenér jim dal měsíční volno. Tak si to užíval. Chodil jsem za Viktorem domů jednou týdně na dvě, tři hodiny.
K výuce jsme nepotřebovali žádnou učebnici. Viktor měl zájem naučit se jen běžně mluvit španělsky bez nějaké gramatiky. Tu jsem ostatně také neznal.
Doma jsem Viktora našel většinou u bazénu nebo jak hraje s kamarády fotbal. Při tom jsem s ním měl mluvit jen španělsky. Předpokládal, že se tak něco naučí.
V červenci slavil Viktor svátek. Syn šéfa chtěl svátek oslavit se svými kamarády. Jeho rodiče souhlasili, pokud zde nebude žádný tvrdý alkohol. Šéf proto koupil mimo jídla jen soudek piva. Mne požádal, abych na to dohlédl, že jsem nejstarších, kdo měl na oslavu přijít. Zároveň jsem měl Viktorovi pomáhat s přípravou oslavy. Moc se mi nelíbilo hlídat bůhvíjaké puberťáky, které jsem většinou neznal.
Šéf mne pozval už na oběd, aby mi poradil mi jak na Viktora, pokud by byly nějaké problémy. On u toho nebyl a naštěstí žádnou z těchto rad jsem nemusel uplatnit. Rodiče ještě důrazně upozornili syna, aby se na oslavě choval slušně. Pak odjeli a plánovali vrátit se druhý den. Zůstali jsme s Viktorem v domě sami. Z koupeného jídla jsme připravili chuťovky na obložené talíře, sklenice na pití a na zahradě připravili dříví na na opečení buřtů.
Na oslavu odpoledne postupně přišlo asi 12 kluků. Pár jsem jich znal, ale většinu jsem viděl poprvé. Holky nepřišly žádné. Že Viktor kamarádil jen s kluky mne nepřekvapovalo. V osmnácti je to běžné.
Jeden kluk přijel autem s rodiči a přivezl na oslavu aparaturu. Po zapojení pustil na plné koule techno. Musel jsem ho a další obsluhující během večera krotit, aby zesilovače kvůli sousedům ztlumili. To byly jediné připomínky, které jsem při oslavě měl. Do jejich debat jsem se nemíchal, protože se bavili hlavně o fotbalu nebo kam pojedou na prázdniny. Já jen pár kluků vyzpovídal kam chodí do školy a co pak chtějí dělat. Byly to většinou nereálné představy, ale nechtěl jsem jim je vymlouvat.
Během oslavy kluci hráli fotbal a zvali mne i na jiné soutěže. Na většinu jejich výzev jsem nereagoval a připojil se jen při házení šipek. Časem mne moc nevnímali a já se mezi ně necpal. Po fotbale někdo navrhl vykoupat se na Adama. Hlavně se nejdřív svlékli kluci, kteří byli dobře vybaveni. Měli parádní ptáky. Čekali jestli se přidám. Bylo horko a mně se návrh na koupání líbil. Chtěl jsem jít do bazénu ve slipech, když jsem neměl plavky. Všichni se ale svlékli a mně nezbývalo než se k nim přidat. Sledovali mne a vnímal jsem jejich překvapení, když jsem nahý šel do vody a viděli mé vybavení. Získal jsem nečekaný respekt, přestože já měl v šestnácti podobně velkého ptáka jako dva kluci zde na oslavě.
Při koupání se kluci nejdřív ukázněně chovali, ale za chvíli se rozdováděli. Zápasili proti sobě na ramenou ve dvojicích, potápěli se a pod vodou se tahali za penisy. Lákalo mne se her účastnit. Péro se mi zvedalo a naštěstí chladná voda erekci tlumila. Raději jsem vylezl z bazénu a nechal kluky samotné. Rozparáděni pak blbli ještě na zahradě i v baráku. Krotil jsem je, aby hlavně venku nehulákali a nebyly nějaké stížnosti.
Před desátou jsem kluky upozornil, aby aparaturu kvůli sousedům vypnuli. Přesunuli ji do baráku a tam si pouštěli techno dlouho do noci. Ráno všichni dlouho dospávali. Musel jsem je vyhnat ze spacáků, aby se barák po oslavě uklidil. Pár rozbitých skleniček se vyhodilo, ale ostatní vybavení a nábytek vydržel. Ze včerejší oslavy zbylo ještě dost jídla. Po obědě jsme úklid zvládli a kluci pak postupně odešli. Zůstal jsem s Viktorem v domě sám. Byl spokojenej kolik kamarádů přišlo a jak se oslava vydařila. Předpokládal, že příště mu rodiče povolí podobnou akci bez dlouhého domlouvání.
Po příjezdu rodičů jsem jim potvrdil, že oslava proběhla bez problémů. Viktor byl rád, že jsem neměl připomínky a získal jsem si jeho důvěru. Chodil jsem dál k nim domů i během zbývajícího léta. To už jsem si přinesl plavky a po fotbale s učením španělštiny jsem se koupal s Viktorem a někdy i s rodiči v bazénu. Rodiče si mne oblíbili a já se stal kamarádem jejich syna.
Na podzim, když už byl bazén vypuštěn, jsem se chodil po fotbale umýt do podkroví. Někdy chtěl Viktor hrát různé hry na počítači a potom zapomínal na čas. Pokud jsme hráli dlouho do večera, zůstal jsem přes noc a spal v podkroví v samostatném pokoji jako při oslavě svátku.
Při jednom zdržení mi Viktor navrhl, abych se vykoupal. V koupelně napustil vanu a přinesl osušku. Vana byla s vířivkou a já si s chutí užíval vodní masáže. Dřív jsem párkrát vířivku využíval v lázních nebo v hotelech v Karlových Varech. Tam to bylo většinou časově omezené. Naopak v domě u šéfa jsem mohl být ve vířivce tak dlouho jak se mi líbilo. Tuto možnost jsem začal často využívat.
Viktor se o vířivku dost staral. Napouštěl vodu, kontroloval teplotu a seřizoval vzduch ve vaně. Po čase přišel do koupelny nahý. Nerozpakoval se a vklouzl vedle mne do vody. Vana byla pro dvě osoby.
Zaplněná vana znásobila účinek vířivky. Bublající voda neproudila do volného vedlejšího prostoru, ale cítil jsem její prudší nárazy. Zadní a boční trysky mi silněji masírovaly záda a tělo, spodní trysky víc uvolňovaly nohy a nadzvedávaly mi pytel s penisem. V bublinkové vodě bylo hůř vidět, ale vnímal jsem doteky Viktora. Nechal jsem ho a čekal jak bude pokračovat.
Nejdřív se mi nesměle otíral o nohu a tlačil na ni. Když jsem neuhnul, dal ruku na stehno a posunul se výš. Pak se už bez rozpaků zaměřil na ptáka a plandající pytel. Držel vláčného čuráka a honil ho. Ten mohutněl a tvrdl. Nevydržel jsem nečinně sedět a také chytil jeho péro. Jemu stálo jako svíčka. Ve vodě jsme se navzájem honili. Viktora jsem brzy přivedl k výstřiku. Bílé mlíčí se v několika dávkách vznášelo okolo stříkajícího penisu. Netrvalo dlouho a v rozvířené vodě se mrdina rozplynula. Přes vzrušující prostředí mi trvalo déle než jsem přidal svou dávku, aby se spermie ve vodě promíchaly. Z koupelny jsme se vytratili každý do jiného pokoje kvůli rodičům, aby se nepřišli do podkroví podívat. Od té doby jsem vířivku často využíval s Viktorem. Těšil jsem se na vzrušující relaxace znásobené příjemným prostředím. Snažil jsem se jezdit večer domů jako předtím, aby nevzniklo nějaké podezření.
Občas mne šéf zdržel, abych s ním a manželkou povečeřel. Pokud jsem neměl nic domluveno, tak mi to nevadilo a rád jsem zůstal. Po večeři jsme si většinou sedli ke kávě, povídali si nebo hráli karty. Asi jsem jim zpestřoval dlouhé podzimní a zimní večery. Viktor byl s námi jen část večera. Sám dřív odcházel nebo ho rodiče posílali do postele, protože ráno musel do školy. Snažil jsem se zmizet také a měl jsem zájem jít ještě před spaním do vířivky. K němu do pokoje jsem nechodil, aby se náhodou na Viktora nešla podívat máma. Většinou ještě nespal a čekal. Před spaním jsme se snažili zajít do koupelny a v rychlosti vyhonit nadržené čuráky. Po uvolnění napětí já pak s úlevou usínal a také Viktorovi se jistě dobře spalo, protože ho máma ráno do školy dlouho budila.
Až do vánoc probíhalo učení španělštiny s hraním fotbalu nebo různých her na počítači. Po vánocích mezi svátky jsem přišel na obvyklou hodinu španělštiny a šéf vyzvídal kam mám namířeno na Silvestra. Do Olomouce k příteli jsem nejel. U něho jsem zůstával během služebních cest na Moravu. Odpověděl jsem, že zatím jsem nic nedomluvil ani nevyhledal. Šéf mne požádal, zda bych nemohl přijít k nim na Silvestra. Má jet s manželkou ke známým a syn chce oslavit konec roku s kamarády doma. Prý je na mně spolehnutí a on může v klidu odjet. Nic mi nebránilo být tu na Silvestra a slíbil jsem, že přijdu. To jsem Viktorovi oznámil a ten byl nadšen. Zatím se domluvil se sedmi kluky a další prý nebude zvát.
Přijel jsem odpoledne a s paní domu i s Viktorem jsme připravovali z plné lednice obložené chlebíčky a chuťovky. Z trouby už voněl plný pekáč pečeného bůčku, že prý bude dobrý i studený večer nebo druhý den. K pití šéf nakoupil lahváče a na přípitek šampusy. Před odjezdem mi dal poslední instrukce a já zůstal sám s Viktorem.
Žádný kluk ještě nepřišel a my hned zamířili do vířivky. Tam jsme proháněli naše čuráky než nás vyrušil zvonek prvního příchozího. Přišli i ostatní kluci, které jsem už znal. Tentokrát jsem se během večera mejdanu účastnil. Kluci pustili zase techno, ale aparatura byla v domě. Nepouštěli to na plný pecky přesto dům duněl celou noc. Jeden kluk přinesl becherovku a protože nás bylo na velkou láhev víc, nic jsem nezakazoval. Ostatně jsme popíjeli hlavně pivo. Všichni byli v náladě a já s Viktorem jsme pili střídměji. Čekala nás společná noc.
Po půlnoci jsme si dlouho připíjeli. Sledoval jsem jak se někteří kluci odvázali. Nešetřili polibky a dalšími důvěrnostmi mezi sebou. Nemíchal jsem se mezi ně s předpokladem, že budu později s Viktorem. Raději jsem kluky vytáhl ven na světlice a rachejtle. Bylo toho hodně. Něco nakoupil šéf a další přinesli kluci. Po návratu do baráku jsme se ještě chvíli zdrželi. Pak se Viktor vytratil a když ho nikdo nesháněl, šel jsem za ním do pokoje.
Konečně jsme spolu byli sami. Byl to vrchol mé „výuky španělštiny“, zhodnotil oslavu konce roku Pepa. Výuka probíhala za aktivní účasti nás obou, pokračoval Pepa. Nebylo to rychlé honění ptáků jako v koupelně. Bez obav jsme se věnovali jeden druhému až do rána. Viktor byl snaživý učeň. Náruživě opakoval moje aktivity a nemusel jsem ho v ničem usměrňovat. Po jeho vykouření mi to vášnivě oplácel. Překvapil mne, že hned poprvé mé semeno spolkl. Potvrdil mi, že si zatím s kluky honil jen péra.
Ráno mně napadlo přísloví: „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. To by se mi líbilo, pokračoval Pepa v povídání o Viktorovi. Později jsme několikrát pokračovali v hrátkách u mne v pokoji. To trvalo čtvrt roku.
Pravidelně minimálně jednou za dva týdny jsem Viktora „učil španělštinu“. Jednou po společné večeři s šéfem a jeho rodinou za mnou do pokoje opět přišel Viktor. Byli jsme spolu v posteli, když se ve dveřích objevil šéf. Asi mi chtěl dát nějaké instrukce před cestou na Moravu.
Překvapeni jsme byli všichni tři. Když zjistil, že s Viktorem ležíme nazí se stojícími čuráky, vyhnal mne z domu, že dělám ze syna buzeranta. Že Viktor začal chodit za mnou do koupelny a pokoje sám, nemělo smysl mu to říkat. Byl nasupenej a rudej jako krocan. Zároveň mi dal okamžitou výpověď z práce.
Druhý den jsem přijel vrátit podnikovou dodávku, sbalit si své věci a rychle vypadnout. Šéfovi se výpověď přes noc rozležela v hlavě. Zjistil, že smlouvy, které jsem uzavřel na Moravě jsou napsány na mně. Dohodli jsme se, že během dvouměsíční výpovědi s vybraným nástupcem objedeme všechny objednatele a přepíší se smlouvy na firmu. V práci mám přitom prohlásit, že sám jsem dal výpověď. Můj odchod tak prý nebude nápadný jako výhazov. Vyhovovalo to i mně, protože se známí o důvodu odchodu nebudou dohadovat jako kdyby to byla hodinová výpověď.
Musel jsem oznámit jen příteli do Olomouce, aby na mne nečekal, že tam už nebudu jezdit. Dva měsíce rychle utekli a doma se divili, že už nedělám ve firmě. Táta pak od šéfa zjistil, proč mi dal výpověď. Jeho reakce byla okamžitá. Vyhodil mne hned z bytu, že doma nechce mít buzíka. Táta má pověst holkaře a neskousl, že jsem gay. Naopak máma se mne zastala, ale nebylo to nic platný.
Vzal jsem si nejnutnější věci a zamířil k dřívějšímu známému do Varů. Čekal jsem jak mne přijme, protože jsem se s ním sám přestal stýkat. Pochopil mou situaci a umožnil mi u něj přespat, než si něco najdu. Druhý den jsem jel za babičkou do Cholupic. Potom co jsem jí pověděl důvod, souhlasila, abych zůstal. Děda měl podmínku, že do baráku nebudu nikoho vodit. To jsem mu slíbil a za jeho života slib dodržoval. Je zajímavé, že ženský s mou orientací neměly problém a příbuzní muži to hůř chápali. Uzavřel Pepa své vyprávění.
Autor povídky: Johan Bidlo
Poznámka autora:
Další povídka je zaměřena na Pepu a jeho známého Viktora. Dosud všechny osoby a navazující akce jsou vymyšlené. Taky tento příspěvek se ve skutečnosti nestal. Aby příběh odpovídal
běžnému životu, vždy je k nějakému reálnému místu nebo známé akci napsán vymyšlený děj.
Tak je v povídkách uvedena například malá osada u Votic, průmyslovka v Praze, rekonstrukce Masarykova nádraží nebo dorostenecký oddíl ve Slávii Karlovy Vary.
