Monika se rozespale protáhla a posadila se na posteli. Vyšla na balkon a zapálila nezbytnou ranní cigaretku. Poslouchala ptačí zpěv a přemýšlela. Čeká ji spousta práce a potřebuje uklidit byt. Poslední dobou nic nestíhá. A pak dostala nápad. Vzala telefon a vytočila Romanovo číslo.
“Do hodiny ať si u mě.” zavelela Monika, když se jí ve sluchátku ozval Roman. “Musím do práce. Co se děje?” divil se. “Na nic se mě neptej, všechno se včas dozvíš. Hlavně přijď.” odvětila Monika. Dala si záležet, aby se v jejím hlase objevila patřičná naléhavost. Pak zavěsila telefon. Doufala, že plán vyjde.
S Romanem již pár měsíců udržovala milostný poměr. Věděla, že má přítelkyni, ale dohodli se na pravidlech kamarádství s výhodami a zatím jim vše fungovalo. Roman hledal zpestření dlouhodobého vztahu, Monika si chtěla užít, než si najde stálého partnera. Dnes se však rozhodla jejich vztah posunout. Snad Roman nebude proti.
Ozval se domovní zvonek. Roman byl dochvilný a přesný, to byla jedna z věcí, kterou na něm Monika obdivovala. Doufala, že bude také pečlivý a pracovitý. “To je dost, že jdeš. Běž se převléknout.” spustila na něj místo pozdravu. Roman se zatvářil nechápavě a chystal se zeptat, co se děje. Ještě než otevřel ústa, přilétla mu z každé strany pořádná facka. Zmateně tedy následoval Moniku do pokoje, kde na něj čekal pracovní oděv.
“Dělej, čas ti běží.” za pět minut tě čekám v obýváku.
Monika si uvařila kávu, rozvalila se v křesle a začala se těšit. Za chvíli se dostavil Roman. Stále vypadal nechápavě, ale bez odporu si oblékl pracovní uniformu, která se skládala z dlouhého trička a puntíkované zástěry. Na hlavě měl bílý čepeček, což Moniku obzvláště pobavilo.
“Jsi můj otrok.” pravila: “Budeš pro mě pracovat. Potřebuji uklidit. Pusť se do díla.”
Roman zaprotestoval: “Myslel jsem, že je to hra, že se ti po mě zastesklo a chceš si užít. Víš, že úklid nesnáším, že doma uklízí moje přítelkyně. Tohle nemůžeš myslet vážně.” Monika vyskočila z křesla a uštědřila mu tři rychlé rány bičíkem. Roman pochopil, že to myslí vážně.
Monika vyráběla prezentaci na pracovní schůzku a po očku pozorovala Romana. Úklid mu moc od ruky nešel. Monika se rozhodla udělat si přestávku od práce a Romana trošku potrápit. “Jak jsi na tom?” špitla svůdně na Romana potýkajícího se s prachovkou. “Zkontroluji si tě.” Naslinila prst a pomalu přejížděla rukou po nábytku. Postupně zapojila celé tělo. Prsa se jí ladně pohupovala, jako by náhodou zavadila o Romana zadkem.
Všimla si, že se Roman vzrušuje. Pokračovala tedy v jeho dráždění, letmými dotyky v rozkroku kontrolovala stav. Sundala si tričko a jen ve spodním prádle se o Romana otírala.
“Já věděl, že je to jen hra, že mě chceš.” zavzdychal Roman, chytil Moniku do náruče a přitáhl ji k sobě.
Ta se mu však vytrhla a křikla: “Tvá paní s tebou není spokojena.” Několik rázných ran bičíkem vrátilo Romana do reality.
“Jsi pomalý, nedbalý, máš tu špatně utřený prach.” zlobila se Monika. “Navíc si drzý. Dovoluješ si na svou paní.” Aby svá slova zdůraznila, švihala Monika jemně bičíkem Romana v rozkroku. Roman zaúpěl a stočil se do klubíčka. Monika zesílila údery a švihala po celém těle. “Na kolena otroku!” zavelela. A teď svou paní odprosíš.
Roman se dokázal zvednout na kolena a zíral na Moniku tak překvapeně, až se hlasitě rozchechtala. On býval vždycky ve vztahu ten dominantní. Zastával názor, že úklid a péče o domácnost je pro muže nedůstojná. A teď? Krčil se před ní v puntíkované zástěře, čapka se mu svezla na stranu a prachovkou si chránil svou mužskou chloubu. “Prý pán tvorstva.” blesklo hlavou Monice. Rozhodla se, že ho ještě potrápí.
“Dám ti ještě šanci, otroku. Třeba máš jiné přednosti. Jdeme do ložnice.”
Roman doufal, že jeho potupná role končí a začal si svlékat zástěru. Rána bičem už ho ani nepřekvapila. Monika mu přidala ještě několik ran, srazila ho na kolena a zkroutila mu ruce za záda. Pak mu je pevně svázala provazem. “Máš jen jazyk. Ukaž, co v tobě je. Další šanci už nedostaneš.” Monika se svlékla, lehla si na postel a zavřela oči.
A Roman se opravdu snažil. Pracoval jazykem, jak nejlépe dovedl. Jeho snaha brzy přinesla výsledky. Monika slastně zakřičela po několikátém vyvrcholení a hluboce oddechovala. Musela uznat, že v tomto směru si zvolila kvalitního otroka. Pomalu otevřela oči. Spatřila Romana, jak si vyhrnul zástěru, obnažil svůj tvrdý penis a zjevně se ho chystá do Moniky zasunout. To ji rozběsnilo.
“Co si to dovoluješ?” vykřikla s skopla ho z postele.
Roman se skutálel na zem a vztekle protestoval. “Ty už si si užila. A co já? Taky mám snad právo na trošku sexu.” Monika vztekle zasípěla: “Ty jsi otrok, nemáš žádná práva. Chceš sex? Tak pojď, ukážu ti, na co máš právo.” Sáhla Romanovi do rozkroku a surově mu sevřela dlaněmi varlata.
Zasténal a nechal se bez odporu vést zpátky do obývacího pokoje. U skleněného konferenčního stolku ho Monika přinutila kleknout. “Teď se tady uděláš. Pěkně bez rukou, sám, proveď to jak chceš.” Pak pustila rádio a Romana si nevšímala. Začala nahá tančit.
V Romanovi se mísil stud, ponížení a příšerné vzrušení. V rozkroku už cítil bolest, potřeboval si ulevit. Snažil se třením o stůl, o rohy nábytku, ale pořád to nebylo ono. Už se svíjel touhou a bolestí, ale vrchol nepřicházel. Rozhodl se tedy potlačit zbytky hrdosti a poprosil Moniku o pomoc. Kupodivu neodmítla. “Pomůžu ti, protože na tebe nemám celý den. Máme ještě spoustu práce.” Pár zručných doteků rukou, Roman zakřičel, cítil explozi a bolest záhy ustoupila. Vysíleně si lehl na zem a na pár sekund snad i usnul. Vzápětí ho probudil úder bičíkem.
“Vstávat!” Znečistil si stůl. To si uklidíš.
Roman se zvedl a pozoroval flekatou desku skleněného stolu, kterou potřísnilo jeho sperma. “Olížeš to.” rozhodla Monika. “Nikdy. Nebudu lízat vlastní sperma. K tomu mě nepřinutíš.” protestoval Roman. Pár silnějších úderů biče jeho odpor zlomilo velmi rychle.
Zbytek dne strávil Roman velkým úklidem pod dozorem Moniky. Občas si s ním odskočila do ložnice, neboť usoudila, že v této oblasti je jinak podprůměrný otrok poměrně kvalitní. Už by nebyl schopen lízat ani zmrzlinu. Na druhou stranu po úklidové stránce s ním Monika spokojena příliš nebyla, takže odměněn byl velmi poskrovnu. Tomu odpovídal stav jeho rozkroku, kdy míra vzrušení už pomalu zatemňovala čistotu mysli. Konečně Monika usoudila, že úklid je dostatečný a na romantickou večeři taky navařeno.
“Teď zavoláš Kateřině a pozveš ji k nám.” pravila Monika.
Kateřina byla Romanova přítelkyně. Roman se zděsil. “Proč mám volat svojí přítelkyni? Chceš jí o nás říct? To neudělám.” “Ale uděláš.” usmála se Monika. “Neboj, ona o nás ví. Jsme už na dnešek domluvené, jen jsem potřebovala uklidit a uvařit. Můžu já za to, že ti to trvalo tak dlouho? Užijeme si s Kateřinou krásný večer, jdu se připravit. Ty tu počkáš.” a zmizela v koupelně.
Roman pozoroval, jak jeho přítelkyně a milenka spolu večeří, baví se, popíjí víno, vyměňují si letmé. On sám svázaný na gauči, bez pití a jídla natěšeně přemýšlel, jaké překvapení si pro něj holky připravily. Nepochyboval o tom, že celý den plný utrpení a příkoří směřoval k jedinému – překvapit ho nečekaným sexuálním prožitkem,. To celé musela být jen pečlivě promyšlená předehra, za kterou ho čeká v ložnici báječná odměna. Sexuální hrátky ve třech, v nichž on bude ústřední postavou. Má skvělé ženské a tu trošku ponižování je ochoten jim pro tentokrát odpustit, když ho budou obskakovat v ložnici.
Zatímco se utrmácený Roman opájel erotickými představami, Kateřina s Monikou se vydaly do ložnice. Romana si nevšímaly. “Chtějí vystupňovat mé vzrušení.” usoudil Roman.
Přesto na ně zavolal: “Hej, holky a co já, vezmete mě s sebou?” “Když chceš” odvětila Kateřina.”Mě to taky nevadí.”
pravila Monika. Pomohly mu vstát a dostrkaly ho do ložnice. Tam ho přivázaly k topení. “Můžeš se dívat, třeba se něco přiučíš.” dovolila mu Monika. Pak se už dívky věnovaly jen samy sobě, Romana si nevšímaly. Tohle byl jejich večer. Tak něžný, krásný a plný lásky, jak mezi sebou dokážou pouze ženy.
