Už od rána sedíme na nejnudnější přednášce světa. Přihlásila jsem se na svůj vysněný obor psychologie, ale to jsem netušila, že musím protrpět i různé filozofické bláboly. Jak já to nesnáším! S kamarádkou Simonou, která sedí vedle mě, se snažíme zkrátit si čas čímkoliv, co nás jen napadne. Postupně nás přestávají bavit piškvorky, hry na telefonu nebo bezduché tlachání o zážitcích z Vánoc. Nevím, jak mě to tenkrát napadlo a co mě k tomu vedlo. Možná ranní naléhání mého přítele, jenž se mě snažit přimět k laškování. Odmítla jsem ho, ale právě na té přednášce se mi to nějak vrátilo na mysl a já měla tolik chuť si trochu pohrát. Jak jsem tak myslela na všechny možné sprosťárny, položila jsem zničehonic vedle kamarádce ruku na stehno. Ta se na mě podívala a místo udivené reakce se usmála. Nahnula se ke mně a zašeptala mi do ucha, „Dala by sis říct, co? Už tě chvilku pozoruji a na té židli se vrtíš jak pominutá.”
Mrkla jsem na ni, a to byl impuls a také souhlas trochu si vzájemně pohrát. Začalo to jemným hlazením stehen. Obě jsme měly minisukni, takže to bylo o to příjemnější. Brzy jsem cítila, jak se mi v kalhotkách dělá lehce vlhko. To mě povzbudilo pokračovat dál. Ruku jsem jí ze stehna posunula pod sukni. V ten moment jsem zjistila, že Simča nemá spodní prádlo. Byla hlaďounce oholená a také se jí ta naše hra líbila. Její šťáva doslova tekla po vnitřní straně jednoho z jejích stehen. V duchu jsem si říkala, že pod ní jistě potom zůstane flek na židli a jen my dvě budeme vědět, od čeho je. Prstem jsem se dotkla jejího klitorisu, a jak byla nadržená, úplně povyskočila na židli. To musel být přímo elektrizující pocit, říkala jsem si. Líbilo se mi, jak si to užívá. Úplně jsem zapomněla na své vlastní potřeby a touhy a plně jsem se oddala Simoně a jejím nevyřčeným prosbám o pocit vyvrcholení. Rozhlédla jsem se kolem nás. Všichni buď poslouchali přednášku anebo si dělali své věci. Nikdo nás tedy nepozoroval. Opatrně jsem se sesunula pod stolek, který byl naštěstí vyplněný ze všech tří stran, a tak jsem se tam mohla lehce ukrýt. Simona se na mě podívala, a i když se zřejmě trochu styděla, roztáhla nohy a pustila mě ke své horkem a vlhkem se linoucí broskvičce. Nejdříve jsem si jen lehounce lízla. Bylo to pro mě poprvé a vůbec jsem netušila, jaké to je. Ucítila jsem jemný stah stehen, jak se to Simoně líbilo. Přitvrdila jsem tedy a přisála se jí na klitoris přesně tak, jak vždycky chci, aby mi to dělal přítel Radek. Teď jsem měla příležitost ukázat, jak se to správně dělá, aby byl výsledek co nejúžasnější. A skutečně se mi dařilo. Simona se musela držet židle, zatnout zuby, aby nevzdychala nahlas. Lízala jsem a sála přesně v rytmu, který mi Simona udávala svými pohyby. Po chvilce mě nutila přidat, lízat rychleji, drnkat jazykem o klitoris, přisát se a zase lízat. Během chvilky bylo zřejmé, že to přijde. Simona se udělá a to tady, v přednáškovém sálu. Bylo takové ticho, když se najednou ozvalo hlasité „ANOOOOOOOOOO!“ Všichni se otočili a profesor prohodil, „Chtěla jste kolegyně něco dodat?“ V tu chvíli se začali všichni smát. Asi to bylo všem tak nějak jasné. Možná záviděli. My jsme si to ale užily a to nejen tehdy.
