EroMag.cz » Vztahy a příběhy ze života » Pravá láska nebo pravá přitažlivost

Pravá láska nebo pravá přitažlivost

První pohled řekl vše, snad i to, co se skrývalo v nejskrytějších koutech našich duší. On pro mne představoval dokonalého muže. Přesně můj typ, navíc inteligentní a jeho charisma zářilo po celé místnosti.

Tipovala bych mu něco kolem dvaceti, ale jak jsem se pak dozvěděla, již byl zasáhnut Kristovy léty. Nemohla jsem tomu uvěřit, vypadal tak mladě, tak sladce, tak roztomile…

On byl první člověk, se kterým mě představa společně stráveného života vůbec neděsila, naopak. V posteli byl hotový uragán a s každým přívalem nové vášně jsem jím byla posedlejší. Věděl, co chci, aniž bych se zmínila slovem. Dělal, co jsem si přála, bez toho, abych mu cokoli ukázala. Byli jsme tak dokonale sladěni a já získávala pocit, že on je zaručeně ten pravý.

Zamilovávala jsem se do něj, ale on to viděl jinak, prostě chlapsky. Poznali jsme se krátce po tom, co se rozešel s přítelkyní a byl z toho hodně špatný. Potřeboval útěchu a něžnou náruč, to vše jsem mu byla ochotna nabídnout za kousek jeho srdce, ale i to bylo moc. On se tomu bránil, ani se nedivím. Dnešní vztahy, plné intrik, lží, falše a podvádění, to opravdu není o co stát.

Tak jsem do něj byla platonicky zamilovaná po x let. Vždy přišel, když jsem si to nejvíce přála a myslela na něj, ale tak rychle jak přišel, tak najednou odešel. Dokázal pohladit mou duši tak, jako to nikdo před ním neuměl, ale stejně tak ji uměl i tolik ranit. Častokrát jsem proklínala ten den, kdy se naše oči střetly, ale těch dní, kdy mne naplňovala spalující touha v mém srdci, bylo daleko víc.

Postupem času jsem si našla stálého přítele, ale myšlenky na něj se mi hlavou honily tak často, že bych se za to mohla stydět. On si později také našel přítelkyni, se kterou se zdál být spokojený. Přála jsem mu to, přestože jsem ho nemohla mít já. Kdysi bych si přála, aby byl navždy můj, ale dnes chápu, že v tomto duchu by to stejně nemělo dlouhého trvání.

Byl svobodný a svoboda pro něj byla vše. Tenkrát jsem to nechápala, ale nyní vím, proč jsem ho tak zbožňovala: protože byl svůj. Dělal si vše po svém, nenechal se omezovat pravidly a rutinami, nechtěl žít jako ovce v davu, chtěl být jedinečný. Stejně tak jako já po tom celý svůj život toužila, ale vždy byla příliš bázlivá na to, abych dělala velké kroky do neznáma.

On mě chtěl naučit, abych byla také taková a užívala si každého dne života, jako by byl ten poslední. Měl mě rád a má dodnes, to vím. Jsem vděčná za všechny okamžiky, které jsme spolu strávili, za to, že jsem tak skvělého člověka poznala. Z celého srdce mu přeji, aby byl šťastný, protože to jsem si vždy přála. Dala jsem mu svobodu a to byl největší důkaz lásky, který jsem mu mohla dát.

A také vím, že: MILOVAT někdy znamená NECHAT JÍT.

Přidej komentář

Pošlete tento článek e-mailem: