EroMag.cz » Vztahy a příběhy ze života » Tereza (25): 7 let v bordelu

Tereza (25): 7 let v bordelu

Příběh Terezy a její matky (viz Tereza (25): Má matka šlape, která ji víceméně nedobrovolně přivedla k prostituci, již známe. Nyní nás čeká osud samotné Terezy.

Po tom, co se Tereza podívala té kruté pravdě do očí, věděla, že musí odejít a osamostatnit se. Toužila být sama a přemýšlet. Porozhlédla se po práci a rozjela se do světa. Ve velkém městě ji čekalo to samé prostředí, které opouštěla před nějakou dobou s pláčem. Ale nyní se rozhodla být silná.

Pracovala jako prostitutka v jednom z nejvyhlášenějších podniků té doby a poznala spoustu nových známých a především dívek, které se živily svým tělem, stejně jako ona. Byly to studentky, které si přivydělávaly ke studiu, holčiny z rozvrácených rodin, i matky samoživitelky. Každá měla nějaký svůj příběh, vykonstruovaný tak, aby byl co nejsrdceryvnější.

Ona nepředkládala žádná vysvětlení, proč se na tom či onom místě ocitla, jelikož nikdy příliš nevpouštěla lidi do svého soukromí. Měla ráda svůj klid, svůj klidný svět. Byla introvertní typ a každé nové divadélko, které předváděla, ji pod maskou ničilo, deptalo a vyčerpávalo.

A tak dalších pár let předkládala své tělo k pronájmu. K laciné výpůjčce. Všechna ta traumata přecházela a snažila se je nevnímat. Uklidňovala se tím, že vše jednou skončí. Někdy, až přijde ten správný čas.

Nadešel. Po čtyřech letech. Dostala se na dno svých psychických sil. Věděla, že musí skončit okamžitě, jinak ji to bude stát život. Trpěla obrovskými depresemi a hnusem ze sebe samé. Nenáviděla se. A chtěla to změnit.

V tu dobu se chytila příležitosti, o které věděla, že se nebude opakovat, a začala pracovat jako barmanka a to byla ta cesta, která ji nasměrovala k lepšímu životu. Pracovala tak 3 roky, než ji začaly dohánět všechny ty vzpomínky, ten koloběh toho všeho, práce s prostitutkami, která se nezasvěceným nedá popsat.

Byla opět vyčerpaná, začínala bláznit. Z toho prostředí, těch lidí, toho všeho. Věděla, že nyní již musí odejít navždy, že teď nadešla ta správná doba. Ze dne na den podala výpověď a slehla se po ní zem.

Odjela. Původně se navrátila domů, aby se mohla dát do pořádku, ale i tam ji stále dohánělo to, co ji zlomilo…prostituce. Její matka jí vždy s velkou oblibou vyprávěla historky, které zažila. O svých kolegyních a klientech, o tom všem okolo bordelu. Tereza to nenáviděla a ani přes opakované prosby, kterými žádala matku o to, aby se o tom s ní nebavila, a které neměly účinek, se nic nezměnilo.

Rozhodla se, že odjede. Daleko. Někam, kde bude sama. Bez přátel, kteří byli falešní. Bez rodiny, která ji zklamala. Beze všech ostatních, kteří jejímu životu nic nedávali. Jediné, co ji naplňovalo, byla samota. Naplňoval ji pocit bytí, toho, že dokázala utéci a vymanit se z toho všeho. Byla to ona, její já, které jejímu životu dávalo smysl.

Konečně byla šťastná.

Přidej komentář

Pošlete tento článek e-mailem: