Johan Bidlo
Po ukončení průmky jsem poznal Petra, který mi nahradil kamarády ze školy. Petr bydlel 5 kiláků od naší osady a s ním jsem jezdil do Prahy. On mi zprostředkoval nájem v domě v Cholupicích, kde také bydlel v podnájmu ve svém pokoji.
Před nastěhováním do mého pronajatého pokoje jsem musel místnost opravit a vybavit novým nábytkem. Během úprav pokoje jsem využíval azyl u Petra. Byl jsem zde někdy sám, ale častěji jsme si během večera péra honili nebo spolu spali. Hrátky někdy pokračovaly dlouho do noci nebo při dřívějším probuzení jsme vstávali ve čtyřech. Petr mne honil a já hulil jeho ptáka.
Měl jsem před snídaní předkrm.
S majitelem domu, s Pepou jsem podle domluvy vyklízel pronajatý pokoj po babičce. Většinu nábytku jsme vyhodili a já koupil nové vybavení pokoje.
Všechny věci ze skříní si Pepa prohlídl a zajímavé doklady po předcích si uschoval. Pepa také zajistil předělání elektriky v pokoji. Během dalšího víkendu jsem místnost vymaloval a po dodání nového nábytku jsem se po třech týdnech nastěhoval.
V pátek odpoledne odjel Petr domů sám. Já ještě potřeboval smontovat velkou skříň. Požádal jsem Pepu, aby mi pomohl. Měl čas v sobotu a pozval jsem ho na oběd. Uvařil jsem guláš, který jsem s úspěchem vařil v Ledečku na chalupě. Po obědě jsme skříň ve dvou jsme smontovali a všechen nábytek podle mých představ rozmístili. Zdržoval nás jen telefon chlapa, který byl neodbytný.
Pepa s ním mluvil vedle v hale a o čem se dohadovali jsem neslyšel. Ale dost ho rozladil. Při posledním hovoru mu rozčíleně vzkázal, aby už nevolal a nikdy nejezdil. Další telefony nechal vyzvánět. Nevyzvídal jsem, co požaduje a kam nemá jezdit. Byl jsem v Cholupicích nepřetržitě tři týdny a kam Pepa jezdil jsem nevěděl.
Pepa navrhl zapít úspěšné předělání pokoje v hospodě.
Nikoho jsem z Cholupic neznal a tak mne ani nenapadlo jít na pivo sám. Ani jsem nevěděl, kde je tady hospoda. Buď mne vozil Petr autem rovnou z domova k baráku nebo jsem jezdil autobusem od metra z Kačerova. Ze zastávky jsem chodil dvěma ulicemi, kde stály rodinné domky. Zatím jsem neměl ani chvíli, abych si Cholupice prohlídl.
Uvítal jsem, že si Pepa našel čas zajít se mnou na pivo. V teplém večeru mne protáhl po okolí. Cholupice jsou částí Prahy, ale toto místo bylo stále vesnicí. Nejdřív mne zavedl k fotbalovému hřišti. U hřišti je menší zázemí oproti Dubeči.
Přitom tady v Sokolu mají mužstva žáků, dorostu i mužů, jak jsem zjistil na nástěnce z umístění ze zakončených soutěží. Překvapilo mne, kolik družstev ve vesnici mají. Pepa se zajímal, jestli bych měl zájem zde hrát, ale to jsem hned odmítl. Vzpomněl jsem si na Dubeč, kde po tréninku pokračovalo honění ptáků s kamarády.
U hřiště je hospoda, ale sem prý Pepa nechodí. Pokračovali jsme do další části obce, kde jsou bytovky. Ty byly postaveny v poslední době. Vrátili jsme se zpátky do původní části, kde převažují rodinné domy. Tady ve středu obce je restaurace U Čámrse, kam jsme došli.
Byla sobota v podvečer a stoly byly obsazeny.
Bylo zde hodně lidí a dost z okolí podle zaparkovaných aut. Nedivil jsem se, protože večer bylo v nabídce hodně jídel s různými přílohami, saláty, také zajímavé předkrmy k pivu, zákusky i zmrzlinové poháry. V horkém večeru číšnice často poháry roznášela. Cena jídel byla zde oproti středu Prahy únosná.
Dvě volná místa jsme našli venku na zahrádce. U stolu seděli starší manželé a nás si nevšímali. Ze začátku Pepa zjišťoval kde dělám a jak se mi líbí na brigádě. Upřesnil jsem mu, že mně zajímá železnice a proto jsem se přihlásil na techniku. Sháněl jsem brigádu na dráze a dostal jsem se na odstavné nádraží Praha Jih v Michli. Tady se provádí provozní údržba všech vlaků končících v Praze a mezi nimi je i Pendolino.
U vlaků před odjezdem na trať a po jejich návratu kontrolujeme jejich stav. Je tam parta zámečníků, elektrikářů, podvozkářů a další profese. Já jsem se dostal do elektronické dílny, kde se pomocí počítačů a diagnostiky zjišťuje stav mašin. Je to dost složité a stále se něco nové učím. Ale mne to baví.
Jsou-li lokomotiva a vagóny technicky v pořádku, může se vlak připravit na provoz. Doplní se voda do nádrží, případně scházející vybavení ve vagónu a občas musí celá souprava do myčky.
Já se zase zajímal čím se živí Pepa.
Obchoduje s plastickým zbožím. Navrhuje různé výrobky, domlouvá se s konstruktéry forem a spolupracuje s lisovnami. Pro zhotovené výlisky hledá uplatnění u různých podniků a organizací. Při tom různě cestuje. To by se mi líbilo, ale prodejem bych se moc neuživil.
Seděli jsme blízko grilu, kde se připravovala jídla. Mne vůní lákaly klobásky. Pepa mi doporučil pečená žebírka. Jedna velká porce na dlouhém talíři s bohatou přílohou nám oběma stačila. Běžně vypiji tři piva. Obsluha byla rychlá a po dobré večeři jsem vypil pět plzní. Než jsme porci obrali, sousedi odešli.
V uvolněné atmosféře jsem dál poznával Pepu. Při sjednávání nájmu na mne výraz jeho obličej s ostrými rysy, havraními vlasy, řasami a černýma očima s pronikavým pohledem dělal dojem přísného chlapa. Vzbuzoval od pohledu vážnost.
Zdání důrazného majitele baráku se při předělávání pokoje změnilo na příjemného muže, se kterým si rozumím. Pepu jsem poznal jako klidného seriózního domácího, který dodrží slovo. Dnes jsem zjistil, že se dovede také rozčílit.
Bavili jsme se v pohodě a v mnoha věcech si rozuměli.
Dostali jsme se také ke škole. Pověděl jsem mu, jak jsem byl zakřiknutý. Jak teprve ve druháku na průmce jsem poznal Tondu a pak další kamarády, kteří mne zbavili nesmělosti. Co jsme praktikovali, jsem Pepovi neříkal. Jen jsem mu potvrdil, že holky mne moc nezajímaly. Pepa se tomu nedivil, protože také on si prý víc rozumí s chlapy.
Pepa se přiznal, že celou dobu sledoval, jak vše zvládnu. Byl spokojenej s předěláním pokoje i jak jsem se celou dobu choval. Potvrdil mi, že navržený nájem je platný celý týden a nejen od pondělí do pátku, jak jsme se původně domlouvali.
Líbilo se mu, že jsem si sehnal brigádu a nechci se vázat na rodiče během studia na technice. Proto s nájmem souhlasil. Zaujalo ho i jak mne ovlivnil děda od dětství do dnes. Měl pochopení i pro navazující stavbu železnice. Také jeho modely dráhy zajímaly.
Hodiny ubíhaly a okolní stoly se vyprazdňovaly. Při placení Pepa zatáhl celou útratu. „Příště to uhradím já, až sem zase zavítáme“, poděkoval jsem mu.
Odcházeli jsme už za tmy a v dobré náladě se vraceli domů. Během návratu jsme měli plné měchýře a museli se vymočit. Stáli jsme vedle sebe a bez výzvy soutěžili kdo dál dostříkne. Zakrýval jsem si péro rukou. Pepa se nerozpakoval svou chloubu ukázat. Já ho hypnotizovaně prohlížel.
„Máš pěkného ptáka.“
Vypadlo ze mě. Pod vlivem piv jsem Pepu pochválil.
„A jakého máš ty Johane?“ zeptal se on.
Přestal jsem zakrývat penis a otočil se na něj.
„Taky dobrý“ ohodnotil Pepa a plácl mne po zadku.
Zábrany ze mne spadly a já mu plácnutí oplatil. Ještě odpoledne bych si to netroufl. Začali jsme se smát.
V ulici nikdo nebyl v dohledu, ale raději jsme se vydali domů. Mně už vrtalo v hlavě jak zakončit příjemný večer. Pozval jsem Pepu na kávu, abychom nešli hned spát. Seděli jsme v kuchyni a pokračovali v debatě u kávy. Dal jsem mu ruku na stehno a při hlazení postupoval výš, až k pevné bouli v rozkroku. Oplácel mi stejně.
Nadzvedl jsem se a umožnil Pepovi stáhnout mi kalhoty. Vyskočilo proti němu naběhlý nedočkavý pták, kterého předtím jen zahlédl. Uvolnil a posunul jsem se a roztáhl nohy. Bylo vzrušující s jakým citem a potěšením stahoval předkožku a odhaloval hlavu penisu.
Jemně hladil tvrdé péro a probíral varlata v pytli. Zaujatě si prohlížel mého ptáka. Netrpělivostí mi z žaludu prýštily průhledné kapky. Čurák slintal jako by to bylo semeno. Po rozetření prvních kapek se na napnuté kůži žaludu odráželo rozsvícené světlo. Pepa se nade mnou sklonil a kapky rozkoše vysál.
Přál jsem si, aby pokračoval.
Dlouho mne nikdo nekouřil. Zároveň jsem toužil poznat Pepovo mužství. Převážila zvědavost. Do jeho rozkroku jsem se rychle dostal a na světlo vytáhl vláčného ptáka. Tmavší předkožka po shrnutí odkryla zaoblený žalud.
Hrál jsem si s vrcholem jeho okrasy a zbytek se stále ukrýval. Po stáhnutí kalhot jsem uviděl celé mužství. Překvapila mne velikost jeho chlouby. Pod masivním čurákem se měl Pepa velký prověšený pytel. Zatím jsem takový parádní kus neměl v ruce.
Vzal jsem si vláčného čuráka do pusy. Ještě se nezačal zvětšovat a já už měl plnou pusu. Po zvětšení se pták dotýkal mandlí a způsoboval mi dávicí reflex. Musel jsem se vydýchat.
Odvedl jsem Pepu do pokoje.
Na posteli byl dostatečný prostor pro zkoumání
přitažlivého mužství. Masitý pták zakrýval pod ním volně se povalující velký pytel, který byl taky oproti tělu tmavší. Na konci uvolněného šourku se rýsovala varlata. Byla velká, ale do plandajícího pytle by se vešla ještě dvě takto velká vejce. V ruce jsem mačkal, hladil, svíral a honil masitého ptáka.
V puse cucal, olizoval, cumlal a kouřil tuto chloubu. Penis rostl do délky a sílil. Čurák ztvrdl a zmohutněl. Hlava penisu byla kratší a přitom s velkým průměrem.
Lem u žaludu má Pepa nevýrazný a hned navazuje masitý čurák. Jeho mužství je jako kužel. Od kratšího žaludu se průměr postupně zvětšuje. Obvod u kořene je dost větší než u žaludu. Snažil jsem se dostat do pusy co největší část mohutného mužství.
Zvládl jsem jen polovinu.
V mé snaze mne přerušil Pepa. Obrátili jsme si role a on mne začal kouřit. Už dlouho mne nikdo nehulil a já si to užíval. Pepa si s mým čurákem hrál. Chvilku ho pomalu a pak rychleji kouřil, rukou ho pohonil a když se blížil vrchol, tak přestal. Nechal mne vydýchat, abych se zase věnoval Pepovi.
Střídali jsme se, ale já dlouho nevydržel. Přes snahu užívat si trvalé vzrušení jsem nezadržel výstřik a semenem naplnil Pepovi pusu. Líbilo se mi jak zareagoval, když všechno spolykal. Poznal jsem, že má zkušenosti s mrdinou.
Po další výměně jsem dál obdivoval Pepovo parádní mužství a zkoumal všechny detaily.
Tvrdý kolík kuželového tvaru trčel vzhůru.
Pod ním se ve volném pytli pohupovala varlata. Po dlouhých minutách mého snažení začal čurák pulzovat. Nasunul jsem se na polovinu klacku a čekal na odměnu. Získal jsem velkou dávku a jen po částech jsem ji celou zvládl.
Cítil jsem se báječně. Já byl rád, že jsem se sblížil s Pepou. A také on vypadal spokojeně. Zalehli jsme vedle sebe s předpokladem, že budeme pokračovat. Ale přemohlo nás pivo a spali jsme až do rána.
Ráno mne při odchodu probudil Pepa se vzkazem: „Až se dáš ráno do kupy, tak za mnou přijď do patra“.
Autor čtenářské povídky: Johan Bidlo
