Už druhým rokem jsem studentem katedry nejužívanějšího slovenského jazyka. Na tom by snad nebylo ani nic zajímavého. Jenže naše katedra je odlišná od těch ostatních hned z několika důvodů. Většina studentů je, slušně řečeno, Putinovými stoupenci, kteří jsou ochotni se hádat hlava nehlava za svou pravdu. Prostředí katedry je poměrně rodinné svým počtem studentů. A v neposlední řadě se šušká, že někteří vyučující rádi špásují se svými studenty. O tom jsem se měl také možnost přesvědčit.
Hned na začátku hodiny konverzace mi doktorka Jekatěrina řekl, abych za ní po výuce došel do kabinetu, že se mnou potřebuje něco nutně probrat. Celou hodinu mi vrtalo hlavou, co by to mohlo být. Na stáž do Ruska se nechystám a nepatřím mezi slabší žáky. Po jejich slovech se šibalsky usmála, ale to jsem nezaregistroval.
Po hodině jsem zamířil do jejího kabinetu. Zaklepal jsem. Uslyšel: „Dále!“. Otevřel jsem dveře. Jekatěrina seděla v křesle u psacího stolu. Vždy mě přitahovaly dospělé, zralé ženy a to ona bezesporu byla. Je ji asi kolem pětačtyřiceti, střední postavy, malinké bříško po prvním dítěti. Blond vlasy zavěšené za vlasy a pronikavý pohled. Jen tak seděla, vystrojena jen jak to rusky dokážou.
„Pojď dál. No neboj se.“ „Paní doktorko, přišel jsem, jak jste mě požádala, popravdě vůbec netuším, oč jde?“ trochu nervózně jsem překračoval. „Petře, vím, že jsi měl tahák u posledního průběžného testu.“ pravila klidným hlasem. „Ale to není pravda. Já nikdy taháky nepoužíval.“ vykoktal jsem. „Nezapírej. Vím to. I když je teprve polovina semestru, rozhodla jsem se, že ti nedám zápočet, ani kdybys ho udělal na 100 %.“ „To přece nemůžete udělat.“ vyhrkl jsem a třásl jsem se hněvem. „Ale můžu, to ty dobře víš. A taky to udělám, pokud ovšem nejsi pro to něco ochoten obětovat?“ dráždivě dodala „Tak co?“ „A co jde? Udělám cokoli. Nechci, aby mě vyhodili ze školy.“ nevěřícně se slzami v očích.
„Nebreč a vysleč se!“ přikázala. Byl jsem šokovaný. Opravdu? Vysléci se? Je to pravda? Jekatěrina si začala sundávat šátek, potom tuniku, rozepnula knoflíček u kalhot a stáhla si je. Ona snad se mnou chce mít sex? Ještě před chvíli stála za učitelským stolem a přednášela látku, a teď tu přede mnou stojí nahá.
„Vypadá to, že ti budu muset pomoci.“ přistoupila ke mně a začala mi rozepínat knoflíčky u košile. Nic jsem nenamítal a nebránil se. Byl to hodně zvláštní pocit. Po košili mi začala stahovat džíny. Stál jsem jako opařený. V penisu mi pomalu začalo pulsovat, začínal tuhnout a rýsovat se do trenek.
„Líbím se ti, viď? No nestůj, jako opařený a rozepni mi podprsenku.“ otočila se ke mně zády. Normálně přítelkyni rozepnu podprsenku během vteřiny, ale jak se mi před Jekatěrinou třásly prsty, trvalo to asi půl minuty. „No konečně!“ oddechla si a už zase ke mně stála čelem. Vyskytl se mi nádherný pohled na její krásné prsa čtverky. A ani jsem se nenadál a už jsem cítil její chladnou ručku ve svých trenýrkách, jak laská můj, teď už plně stojící penis. Druhou rukou nejdříve stáhla moje trenky dolů a vzápětí mě začala hladit na hrudníku. Přiblížila se a vsunula svůj jazyk do mých úst. Prošla mnou slast.
Za penis mě dovedla ke svému psacímu stolu. Obratně si stáhla kalhotky a s doširoka roztaženými nohami se posadila na stůl. Umožnila mi tak nádherný pohled na její lasturku. Byla krásně oholená a mírně rozevřená. „Tak ho do mě už vraž.“ téměř vykřikla. Byl jsem jí jako posedlý, neváhal jsem a zabořil ho do ní až po okraj, až vyhekla. Začal jsem v ní rajtovat jako ďábel a ona mi sama přicházela vstříc. Oba jsme byli tak zabraní do šukání, že jsme si ani nevšimli toho, že se otevřely dveře a do kabinetu vstoupil doktor Ladislav.
Vzrušení narůstalo a já cítil, že budu. Nechtěl jsem se udělat do ní, snažil jsem se vysunout, ale bylo mi to zamezeno jejími nožkami, které mi objímaly nohy. Naposledy silou přirazila nadoraz, zasténala a já ji začal plnit horkým semenem. Křečovitě mě svírala, rukama zavěšenýma kolem mého krku. Užíval jsem si odeznívající napětí.
„Láďo, co ty tu děláš?“ pronesla chvějícím se hlasem. Ohlédl jsem se, jen co mi to její objetí dovolilo. Stál tam doktor Ladislav. Asi bych měl něco udělat nebo říct, ale teď jsem nebyl schopný přemýšlet. Jen jsem dál stál a penisem v ní.
„Tak vy si tady s Petříkem šukáte, jakoby se nechumelilo. A před aulou na tebe čekají studenti.“ pronesl klidným hlasem doktor Ladislav. „To už je tolik hodin? Myslela jsem, že mám ještě čas. Musela jsem ho naučit dobrým mravům.“ „To je sice chvályhodné, ale pospěš si, ať to šéfovi nepřijde divné. Taky jste mi mohli říct, rád bych se přidal. Mám rád odpaňování mladých kloučků.“ uchechtl se. To jako fakt? Opravdu je gay? Myslel jsem, že to je výmysl studentů, kterým nedal zkoušky.
Jekatěrina se zatím oblekla. Políbila Ladislava na tvář se slovy: „Příště ti řeknu.“ Ve dveřích ještě stačila pronést: „Petříku, bylo to fajn, ale na zápočet to nebude. Budeme si to muset zopakovat. Teď tu zůstaň s panem doktorem. Určitě se ti jeho „individuální výuka“ bude moc líbit.“ Zasmála se.
Fotografie: čtení legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
No Responses