Pomalu kráčím starými, studenými chodbami. Bosé nohy mám téměř zmrzlé a košilka z lehké tkaniny mě rozhodně nezahřeje. Je tak slabá, že mně dokonce ani neskrývá a mé nahé tělo je přístupné pro každého, kdo se podívá. Nikdo tak však neučiní.
Stráž, která lemuje chodby a vypadá jako garda smrti, stojí bez hnutí a jejich pohled míří k zemi. Dobře vědí, že i mrknutí je může stát život. Nikdo z nich nemá právo spatřit mou blyštivou korunu, téměř bílý, dokonalý obličej bez vady, tmavě rudé rty, vystouplé bradavky, které ovívá bílá tkanina, ani hebký, vyholený klín.
Dnes jsem pro všechny zapovězena. Mohou jen slyšel můj zrychlující se dech. Mohou si představovat, co přijde. Nemyslím však na ně, stráže se pro mě staly jen nehybné sloupy, které osvětluje slabá záře loučí. Myslím jenom na to, kam kráčím. Co se stane, až ta řada ocelových sloupů skončí a já se ocitnu před dveřmi? Co přijde pak?
Nazývají mě vyvolenou. Mám se setkat s Ním. S králem. S císařem. S bohem. S mužem bez tváře. Od úst mi stoupá pára a mé rudé rty se chvějí.
Obsah článku
Nemilosrdný vládce
Už od narození mi bylo předurčeno být kněžkou. Ze všeho nejvíc jsem si přála pomáhat lidem a být pro ně oporou. Nechtěla jsem svůj život založit na sobeckosti, ale na podpoře.
V den mých osmnáctin však přišla zpráva, která otřásla celým mým životem. Byla jsem vybrána, abych se s NÍM setkala osobně. Moc dobře jsem věděla, že se odtamtud ještě nikdo nevrátil. Měla jsem rok. Poslední rok života.
Ani nevím proč, ale ještě ten den jsem se vyspala s prvním chlapem, kterého jsem potkala. Nebyla jsem si jistá, jestli smrděl močůvkou nebo si omylem sedl do hovno.
Bylo to mé poprvé. A následující měsíce ukázaly, že rozhodně ne poslední.
Všechno jsem to musela dělat tajně, protože nikdo nemůže flámovat s vyvolenou. Několik jich podřízli jak svině na porážce ještě v mé posteli, ale mě to bylo jedno.
Dost možná takhle skončím sama, tak proč se starat o životy druhých. Došlo mi, že touha pomáhat ze mě vyprchala v den mých osmnáctin a nezůstalo mi vůbec nic. Tak jsem šoustala jako o život.
A teď mě má cesta dostala až sem. Věděla jsem, že je to nevyhnutelné. Že každý můj krok směřuje do tohoto místa. Sloupy pořád hledí k zemi. Chodidla už skoro necítím.
V tom spatřím dveře z masivního dobu. Nevidím žádný zámek ani kliku, jen zvláštní, slabě zářící runy. Vypadá to jako vstup do svatyně.
Mezi prsy náhle ucítím příjemné horko, které mi dodává energii a sílu. Cítím se svěží a plná života. Veškeré negativní myšlenky se z mého těla odplavily.
Posvátný symbol, kruh, který mám zavěšený na řetízku, se rozzářil a málem mě svou světelností oslepil. Když začal slábnout a já mohla znovu otevřít oči, zjišťuji, že dveře jsou pryč.
Ocitla jsem se v krásné ložnici
Vcházím dovnitř a rozhlížím se po úžasné ložnici. V krbu praská dřevo a oheň příjemně zahřívá celou místnost. Dokonce i v té průsvitné, téměř neviditelné, košilce mi je teplo. Nešlapu po studené zemi, protože kámen vystřídaly kožešiny nejrůznějších zvířat.
Podlaha je jimi doslova posetá. Stejně jako obrovská postel s nebesy, která je stvořená jako pro boha. Hromada polštářů ve mně vždy vzbuzovala pocit něčeho luxusního. Dívám se obrovské zrcadlo nad krbem a chvíli se pozoruji.
Otočím se, ale nevidím dveře, jen holou zeď s obrazem nějaké souložící dvojice. Strach ovšem nemám. Ten jako by něco odválo pryč. Přesto se však třesu. Vzrušením.
Cítím to v každém kousíčku svého těla. Myšlenky mi neustále cirkulují okolo slov: „Chci to! Chci to! Chci to! Chci to teď a tady!“
Co mi to proboha dali? Ještě nikdy jsem po ničem tak netoužila. Úplně mi to zastírá mysl. Podlamují se mi kolena a dýchám zhluboka.
V tom spatřím jeho, jak stojí v temném rohu místnosti. Byl tady celou dobu? Nebo se tu objevil až teď? Netuším. Vůbec nevím, co se děje. Dívá se na mě.
Cítím jeho oči, jak mě chtivě objímají a strhávají košilku. Jak mne osahávají a pronikají do mě.
Zlatý náhrdelník zdobil moje ňadra
Pohne rukou, téměř nepostřehnutelně, a můj jediný kousek oblečení se změní v načechraná pírka, která se obloučky snášejí na zem. Stojím už celá nahá, zdobí mne jen zlatý náhrdelník mezi ňadry a korunka na hlavě.
Má světlá, téměř bílá kůže, kontrastuje s bohatými černými vlasy, které mi sahají až po zadek. Plápolající oheň mě ukazuje v hravém, dynamickém světle. Jako kladivo zas do mé hlavy udeří myšlenka: „Chci to!“
Vyjde ze stínů. Celé jeho tělo zakrývá tmavě hnědý plášť. Do tváře mu nevidím, nosí samozřejmě masku. Dokážu rozeznat jen oči. Jen ty jeho pronikavé oči na mě hledí a zmocňují se mě.
Obejde mne a přistoupí ke mně zezadu. Slyším jak si sundává plášť. Dotkne se mé šíje. Cítím, že jeho ruce jsou jemné a tenké. Pomalu mi přejede celá záda a pevně uchopí zadeček.
Se zatajením dechem se otáčím, abych mohla spatřit jeho tělo. Nebrání se a pouští mě. Místo vyvinutého muže, jakého jsem si představovala, však přede mnou stojí žena.
Vypadá mnohem svalnatěji, než je běžné, ale přesto si uchovává ženskost. Rezavé vlasy ji částečně zakrývají malá prsa. Klín nemá oholený a její místo lásky tak nemohu vidět. Tvář jí zakrývá černá maska.
Překvapivě tam čekala žena
Ačkoliv to není muž, jak jsem si původně myslela, má touha se nijak nesnížila, ba co víc, možná vzrostla. Spala jsem s muži, kteří byli hrubí, nenasytní a vůbec nemysleli na mé potřeby.
Teď mám před sebou někoho, kdo mi rozumí. Alespoň doufám. Pevně tomu věřím.
Přistoupí ke mně, silně mě obejme a přisaje se ústy na mou šiji. Zprvu je mi to příjemné, ale na konci už to bolí a snažím se ji odstrčit pryč. Naposledy skousne, pustí mě a já v zrcadle vidím obrovský cucflek.
Jakoby nic mě dále laská po krku a hladí bradavky, které samým vzrušením ztvrdnou. Radostně mě do nich štípe a já nevím, jestli vzdychat slastí nebo křičet bolestí.
Když si vyhrála dost a přestalo ji to bavit, postupně mě začíná strkat blíže a blíže k posteli. Pokládá mě na ni a silou mi roztáhne nohy. Zaboří hlavu do mého klína a začne mě laskat klitoris.
Špička jejího jazyka hbitě kmitá a přináší mi neskutečnou slast. Do mé vlhké svatyně vsouvá dva prstíky, které neustále klouzají dovnitř a ven. Přiráží velkou silou, až jsem místy cítím bolest, která mi však už nevadí, ale pouze koření mou rozkoš.
Jazykem pořádně přitvrzuje a rychle mě přibližuje k takovému orgasmu, jaký jsem ještě nezažila. V okamžiku, když stačil už jen pouhý jeden dotyk, však nečekaně přestává a nechává přicházející orgasmus zase odplynout.
Zatahuje nebesa a nechává mě tam. Nevím, co se děje. Chybila jsem něčím? Veškeré uvažování však přebíjí má neukojitelná chuť.
Krouživými pohyby jsem si hladím klín a snažím se dostat do míst, která mi tajemná žena odepřela. Dělám to tiše, jak jen to jde, aby mé tajné sebeukájení neslyšela. Není mi to však nic platné.
Připnula si velký černý úd
Rozhrnuje nebesa a já nevěřím svým vlastním očím. Pomocí kožených pásku si připnula velký, černý připínací penis, který na mě míří a doslova mě hypnotizuje.
Rudovláska popošla ke mně a otáčí na břicho. Pochopila jsem. Lehnu si na všechny čtyři u kraje postele a očekávám, co bude následovat.
Umělý pyj se ke mně přibližuje a já cítím, jak do mě vniká pouze malou částečkou. Nabral trochu šťáv a opět vyšel ven, jako by to byla jen nějaká nezávazná ochutnávka. Jeho kluzký žalud zatlačil na můj poštěváček.
Klouzá po něm sem a tam a vzrušení mě úplně ovládá.
Když ze mi rozklepaly nohy, opět vniká do mě, ale tentokrát úplně celá. Z mých úst se ozve výkřik a já vím, že ho nikdo neslyší. A kdyby ano tak co? Ať si to všichni slyší. Ať můžu ten sex vyřvat do světa.
Přiráží tvrdě a vůbec na mě nebere ohledy. Ozývá se plesknutí, když mě dlaní plácne do zadku a z mých úst se vydere výkřik. Korunka mi padá z hlavy.
Pevně se držím kožešin a snažím se to tempo vydržet.
S každým další přírazem žene mou rozkoš dál a dál, až jsem se ocitla na samém vrcholu.
„Nepřestávej!“ dere se z mých úst první slovo, které jsem v té místnosti kdy řekla. Na okamžik přestávám vnímat svět, jak mnou projíždí vlny slasti.
Padám na postel a užívám si dobře známé, odeznívající pocity, které byly dnes snad něčím znásobeny.
Hned jak odezněla touha po sexu a neskutečná dravost, přichází opět mé přemýšlivé já a ptá se: „Co se mnou teď bude?“
Klepu se. Neznámá si lehá ke mně a objímá mě zezadu.
Sundává si masku.
Bojím se.
Image by inna mykytas from Pixabay
