Jsou mladé, krásné, studující a živí se prostitucí. O mizerně placených brigádách pro studenty nechtějí ani slyšet. Práce společnice jim nabízí rychlý přivýdělek znásobující se s každým dalším obšťastněným zákazníkem. Ty chytřejší si vytvářejí svou stálou klientelu, u níž mají zajištěn alespoň nějaký příjem a tudíž se nemusí o svůj výdělek bát, spíše naopak, své portfolio dále budují a rozšiřují.
Lenka a Janka jsou dvojčata, krásné okaté zelenooké blondýnky. Tímto způsobem si přivydělávají ke studiu. Že by trpěly nouzí rozhodně nevypadají, spíše si chtějí udržet svůj výborně vypadající, reprezentující zevnějšek a tím pádem míti stálý přísun nápadníků, z vyšších společenských vrstev samozřejmě, jež jim zaručí (minimálně) pravidelný měsíční přísun kapesného.
Se zákazníky chodí i společně a vždy jim mají co nabídnout. Jdou poměrně na dračku, jejich lesbické vystoupení je vymakané do nejmenších detailů a na to většinou bezpochyby každého chlapa utáhnou. Obě svorně tvrdí, že jedna druhou by nikdy nepráskly…
Tereza a Kamila jsou sestry, jedné je osmnáct, druhé bude dvacet. Obě jsou dlouhovlasé brunetky, jedna je prsatější, druhá má delší nohy. Jsou to kočky k pohledání. Co ony považují na tomto způsobu života tak úžasného? Nezávislost. Mohou si dělat co chtějí, kupovat, co se jim líbí, nemusí řešit, zda vystačí do výplaty, když ji mají v podstatě denně.
To je to, co je prozatím nedonutí k tomu, aby si našly nějakou (obecně vzato) slušnější práci. Každý den párty, o tom je mládí, o tom je život. Nad budoucností nepřemýšlí, je pro ně příliš vzdálená. Chtějí si užívat, bavit se, pít až do rána, sem tam něco ušňupnou. Jsou tak bezstarostné, ale jak dlouho mohou toto rychlé životní tempo vydržet?
Ema a Mája. Ema je už skoro čtyřicátnice, ale její mladistvý vzhled by jí mohla závidět lecjaká pětadvacítka. Má doma 3 děti a muže, co je od nevidím do nevidím v práci. Pracuje jako profesionální řidič, tak je pořád na cestách a domů se vrací zřídkakdy.
Jako žena v domácnosti se cítí zanedbávaná. Našla si proto takovouto diskrétní brigádku, kde si může popovídat s kolegyněmi, vyblbnout se a když je s kým, tak se oddat vášni. V době, kdy chodí do práce, hlídá děti její sestra Mája. Je jí osmadvacet, přítele nemá a ani o žádného nestojí. O mužích říká, že všichni stojí za nic. A tak se ani nemusela dlouho rozhodovat a začala docházet do toho samého podniku jako Ema, ovšem v dny, kdy ona byla doma, aby bylo zajištěno hlídání.
Ani jedna si nestěžuje. Emancipovaná, nezávislá Mája je ráda, že jí po vydařeném sexu nikdo neuhání a ještě má za to nějakou tu kačku k dobru a Ema je zase šťastná, že občas zažije kouzlo lidského doteku a tepla. Samozřejmě jí chybí manželova náruč, ale řídí se heslem, že „Co oči nevidí, to srdce neželí“ a kdo ví, třeba on také občas nějakou tu milou společnost vyhledá…
Tři příběhy, které poukazují na to, že v nevěstinci je možné opravdu všechno. Jev sester není zase tak ojedinělý, ovšem konkrétně dvojčata, to už se jen tak nevidí. Dále to může být matka s dcerou, ovšem z morálního hlediska to není zase tak velký hit. Na druhou stranu, každý nechť si zamete před svým vlastním prahem…
