Když se podíváme do minulosti na postavení žen, většinou jejich základním úkolem byla starost o domácnost a děti a zajištění zázemí pro manžela. Málokteré historické epochy dávaly ženě více svobody. Poměrně dobré postavení ale měly ženy třeba ve starověkém Egyptě, kde v jisté době mohly třeba i samostatně disponovat svým majetkem.
Obsah článku
Jediná seberealizace: děti, kuchyně a kostel
Ovšem už od počátků středověku až po novověk ve většině kultur přetrvávalo u většiny žen, které nepatřily mezi bohatou šlechtu, postavení, které se zhruba kolem roku 1890 začalo shrnovat do takzvaných 3K, tedy německého Kinder, Küche, Kirche, v překladu děti, kuchyň a kostel. Ty se považovaly za hlavní směry seberealizace žen. Rozhodně se jim zapovídala jakákoli snaha plést se mužských záležitostí. Muž byl jednoznačnou hlavou rodiny, kterou žena musela poslouchat.
Něžné pohlaví si začíná vydělávat
Ovšem poměrně zásadní zlom v životě žen přináší průmyslová revoluce v 19. století. Spousta strojů, které zastanou hrubou a těžkou práci umožní, že i ženy mohou jít třeba pracovat do továrny. Stávají se tak více nezávislými na mužích. Mají své peníze a už nejsou otrokyněmi domácnosti, protože i v ní už mají na pomoc různé stroje, které jim uspoří práci a čas, který pak mohou věnovat samy sobě, svým zálibám. Objevují se také různá hnutí usilující o větší práva něžného pohlaví. Ženy už nestojí jenom u plotny, ale chodí třeba i na přednášky o novinkách v domácnosti, vzdělávají se.
Domácí spotřebiče ušetří čas
Dalším hodně revolučním obdobím jsou 60. léta 20. století. Tehdy přibývají další spotřebiče do domácnosti. Lidé se potkávají s pračkou a ženy už nemusejí prát prádlo ručně. Postupně přicházejí první kuchyňské roboty, které zrychlují přípravu jídla. Objevují se první náznaky polotovarů, v plenkách jsou tehdy instantní potraviny, které se v průběhu dalších desetiletí stanou fenoménem. Výsledek? Žena připraví teplé jídlo během chvilky a zbývá jí další čas pro sebe. A umí ho využít. Získává další prostor pro seberealizaci, dokáže si sama vydělat peníze.
Když se úlohy otočí…
Dřívější role muže jako živitele a ochraňovatele rodiny a ženy jako strážkyně rodinného krbu postupně bere ze své. Oba dva dospělí členové rodiny – muž i žena mají srovnatelné příjmy. S přelomem 20. a 21. století už není výjimkou, že schopná žena vydělává více, než její muž. Začínají se objevovat i muži na mateřské, většinou právě proto, že žena vydělává víc než on a rodina potřebuje dostatečný příjem. Někde může tenhle model fungovat, jinde ne. Pro muže jako ochránce a lovce může být problém sžít se s novou rolí, která poslala do popředí ženu. A ženě může třeba tenhle způsob určitou dobu vyhovovat, ale pak si uvědomí, že si svého muže neváží, protože vydělává víc než on. Začne být nespokojená, protože ona přece vydělává pro rodinu, zatímco ten její se doma fláká… Alespoň tak to vidí ona. Je ale mnohdy chybou žen, že chtějí zastávat ve všem první roli a nedají mužům prostor se prosadit. Jde o to, aby ženy dokázaly dát mužům prostor vyjádřit jejich mužskou roli. Ženské a mužské role ale mohou být pružné, vždy jde hlavně o to, co těm dvěma vyhovuje.
