Lence je 22 let a má tříletého syna. Jeho otcem není nikdy jiný, než jeden z jejích zákazníků. Proč se rozhodla nechat si dítě, přestože nezná ani jméno jeho otce? A jak to vše viděla dřív a jak to vidí dnes?
Vše začalo klasicky. Lence bylo čerstvých osmnáct a chtěla si jen trochu přivydělat. Proto zareagovala na inzerát, který našla v novinách. Slibovali v něm rychlý, diskrétní přivýdělek, vysoký honorář, solidní a čestné jednání. Nechala se zlákat, jako spousta ostatních mladých holek. Nic nebylo tak růžové, jak si prve představovala, ale přesto se rozhodla, že to na nějakou dobu zkusí.
Nafotila pár fotografií, které putovaly do erotické rubriky inzertních novin, nabídka služeb byla vyjmenována velmi ze široka, ovšem ona z toho nedělala ani třetinu. V první řadě bylo cílem přilákat zákazníky a vytvořit si klientelu, aby měla zajištěn alespoň nějaký příjem.
Byla poměrně hezká, postavu měla také ucházející, a proto o klienty neměla nouzi. Chodili za ní jak Češi, tak turisté, kteří nějakou náhodou na inzerát narazili, a při svých toulkách Prahou si chtěli vyhodit z kopýtka.
Jednou takhle také jeden přišel, uvedl jméno John, ale nikde nebylo psáno, že to skutečně bylo jeho jméno. Vypadal docela hezky, takový statný, milý chlap. Sex proběhl velmi vášnivě, až se oba zapomněli… Po akci si Lenka všimla protrhlého kondomu, ale to už bylo pozdě.
Tehdy bývaly tabletky PO na předpis a vzhledem k tomu, že Lenka byla z Moravy a svého gynekologa měla také tam, nechtělo se jí kvůli tomu zajíždět tak daleko. Zajít na nejbližší pohotovost se jí zdálo hloupé, a tak se rozhodla čekat.
Uplynulo pár měsíců a po negativních testech na pohlavně přenosné choroby se jí zjevil pozitivní test těhotenský. Přemýšlela, co dělat. Zda jít na potrat nebo si dítě nechat. Rozhodla se pro druhou možnost. Bylo to pro ni těžké období, ale rodiče jí vypomohli, za což je jim hrozně vděčná.
Že si neplánované a vlastně v podstatě nechtěné dítě nechala, nelituje. Malý Honzík, jak svého klučinu pojmenovala, je krásný, zdravý chlapeček a dělá jí jen samou radost. Je pravda, že kdykoli se jí někdo zeptá na jeho otce, vzpomene si na zážitek z privátu, který by nejraději vymazala ze své paměti, ale i tak se snaží žít spokojeně a svému synovi dát tolik lásky, kolik jen jde.
„Všechno špatné je vždy pro něco dobré,“ uzavírá Lenka svůj příběh.
